Brno - Klub starostů a primátorů ČSSD chystá ústavní stížnost a žalobu na stát. O společném postupu jednali dnes v Brně. Nechtějí už dál doplácet na výkon státní správy ze svých rozpočtů. Peníze jim pak chybí na potřebné investice. Stejný pohled na současnou situaci mají i starostové z jiných politických stran. Bude na nich, zda se ke stížnosti připojí.
Zástupci obcí chystají ústavní stížnost a žalobu na stát
Berete nám z naší kapsy – vzkaz starostů obcí s rozšířenou působností státu. Vadí jim, že úředníci, kteří pracují i pro okolní menší vesnice, odčerpávají z jejich rozpočtu moc peněz. Stát totiž na tuto agendu přispívá jen částečně, podle starostů přibližně ze 70 procent. Obce musejí výrazně doplácet například na fungování stavebních úřadů.
„V současné době všechny obce doplácí více než 30 procent nákladů z vlastních prostředků,“ zdůraznil předseda klubu Jan Birke. Tyto částky pak obcím chybí například na opravu silnic nebo stavbu sportovišť.
„Dlouho plánujeme opravy chodníků, ale právě podobné akce takto musíme neustále odkládat,“ uvedl místostarosta Moravského Krumlova Zdeněk Juránek (KDU-ČSL).
1 minuta
Představitelé klubu o podfinancování státní správy vykonávané obcemi
Rostou jim navíc náklady i kvůli zdražování elektřiny či zvyšování DPH, příjmy naopak klesají. „Stát si u obcí objednává výkon státní správy a dává na to peníze, jenomže nedává všechny,“ upozornil primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD).
Dlouhodobý problém napříč politickým spektrem
Sociální demokraté na toto téma vyvolali dnes velkou diskusi na valné hromadě Klubu starostů a primátorů ČSSD, problém se ale zdaleka netýká jen jich. Stejně situaci vnímá i vedení dalších obcí. Obrátit se se stížností na Ústavní soud doporučil i Svaz měst a obcí. Ostrava navíc podává žalobu na stát.
Než soud rozhodne, jestli mají obce s rozšířenou působností na více peněz nárok, budou muset na příští rok počítat s úspornějším rozpočtem. Třeba pro Prahu to znamená 45 miliard, pro Brno necelých 11 miliard korun.
