PRAHA/OSTRAVA - Vítězem tradiční ankety Lidových novin Kniha roku se letos stala publikace Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli, která vypráví o životě číhošťského faráře Josefa Toufara. Druhou příčku obsadila básnická sbírka Petra Hrušky Darmata a třetí Povídky Jana Zábrany.
Hruška tak navazuje na dalšího Ostrava Jana Balabána, který získal Knihu roku v roce 2004 s titulem Možná že odcházíme. Balabán se ocenění svého kamaráda Hrušky nedožil. Zemřel na jaře 2010.
V anketě s více než osmdesátiletou tradicí hlasovalo opět několik stovek českých intelektuálů, vědců i politiků. Cenu včera večer v Praze předal spisovatel Ludvík Vaculík.
Anketa Kniha roku vznikla v roce 1928 a prvním hlasujícím byl Tomáš Garrigue Masaryk. Ve 30. letech se stal nejčastějším, trojnásobným, vítězem Karel Čapek. Uskutečnily se i tři okupační ročníky a poté byla anketa zastavena. Obnovena byla v roce 1946 a znovu zastavena v roce 1949.
V roce 1991 Lidové noviny anketu Kniha roku obnovily a od té doby se koná pravidelně. Loni zvítězila kniha Umberta Eka Pražský hřbitov. Letošní vítězná publikace básníka a redaktora Českého rozhlasu Miloše Doležala přináší životopis jedné z tragických obětí komunistické diktatury a její averze vůči katolické církvi.
Kněz Josef Toufar byl v lednu 1950 Státní bezpečností obviněn ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku a 25. února téhož roku zemřel na následky mučení.
Téma už bylo několikrát zpracováno literárně i filmově, Doležal se případu věnuje už přes 20 let. Letos na podzim vydal svou rozsáhlou dokumentární knihu. Zatímco okolnosti Toufarovy smrti jsou dnes již známé, kniha se věnuje i jeho předchozímu životu.
Autor, který pochází ze stejného kraje, kde kněz deset let působil, studoval četná svědectví i archivy Státní bezpečnosti. Se vzpomínkami na číhošťského faráře se setkával od dětství,
jeho osud prožíval i prostřednictvím svých prarodičů, kteří byli jeho farníky a přáteli. Knihu vydala Nová tiskárna Pelhřimov.
