Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu začíná vydávat také časopis

Ostrava - Členové okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, který vznikl z iniciativy majitelky Antikvariátu a klubu Fiducia Ilony Rozehnalové, začnou vydávat také bulletin s názvem Krásná Ostrava. První číslo časopisu, který budou vydávat formou samizdatu, pokřtí příští pátek na vrchu Landek.

Bulletin se bude věnovat především ostravské kultuře, historii a aktuálním tématům. „V prvním čísle vyjde například článek historika Martina Strakoše o neonech v architektuře s přihlédnutím k Ostravě, článek literárního historika Martina Tomáška o pobytu spisovatele Viléma Mrštíka v Ostravě, vzpomínku výtvarníka Jiřího Surůvky na hrabůveckou haldu,“ uvedla Ilona Rozehnalová.

Žhavé téma kunsthalle

Články budou psát právě členové spolku. Patří k nim i výtvarný teoretik Martin Mikolášek, který v časopise publikuje recenzi na aktuální výstavu Eduarda Ovčáčka v Domě umění, publicista a básník Ivan Motýl zase sepíše připomínku básníka Čechoslava Ostravického. V první Krásné Ostravě se čtenáři mohou seznámit také s tím, jak členové spolku vnímají kulturní grantovou politiku státu ve vztahu k Ostravě. Najdou tam i shrnutí informací týkajících se vzniku městské galerie, o který roky usiluje občanské sdružení Kunsthalle Ostrava, jehož členové jsou i v okrašlovací iniciativě.

Křest ve výletním Rubrumu

Křest časopisu bude na vrchu Landek, program začne u vrátnice Hornického muzea v Petřkovicích, odkud povede Martin Strakoš příchozí na místo kdysi vyhlášené výletní restaurace. „Toto místo nejprve okrášlíme naučnou cedulkou, která tuto výletní restauraci připomene, poté se odebereme do speciální výletní restaurace Rubrum, která bude přímo v lese na Landeku,“ informovala Ilona Rozehnalová.

První číslo, které reprezentanti spolku v lese pokřtí, bude mít čtyřicet stran, k dispozici bude zdarma v Antikvariátu a klubu Fiducia, v knihkupectví Academia a na dalších místech, která spolek teprve upřesní. „Časopis pak bude také dostupný v elektronické podobě, a to na adrese http://www.krasnaostrava.cz," uvedla Rozehnalová. Vycházet bude čtyřikrát ročně, vždy o slunovratu a rovnodennosti.

Není jeden málo?

Spolek má už téměr čtyřicet členů, jsou mezi nimi umělci, historici, divadelníci, učitelé, publicisté, fotografové, režiséři, novináři, architekti a lidé dalších profesí. „Spolek je intelektuální povahy, podporuje kritické myšlení, tříbení názorů, diskuzí a také humor v otázkách souvisejících s Ostravou. Volně navazuje na podobné spolky z předválečného období,“ uvedla Ilona Rozehnalová.

"Ostrava je městem, které potřebuje okrašlovat více než leckterá jiná města. Možná by potřebovala celý jeden tisíc okrašlovacích spolků. Možná takový kobercový nálet okrašlovacích spolků by tady byl docela dobrý. Takové výsadkové komando, spuštěné nad každou ostravskou čtvrtí,“ řekl v časopise OKNO režisér Radovan Lipus, který je rovněž členem spolku Za krásnou Ostravu.

Většinou obnovené okrašlovací spolky fungují v mnoha dalších českých městech a obcích. Jsou různě zaměřené, některé více na historii, jiné spíše na kulturu nebo vlastivědu a podobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...