Letní filmová škola v Hradišti letos skončí v mínusu

Uherské Hradiště – Téměř 3,5 milionu korun letos chybí v rozpočtu Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Festival tento rok nedostane peníze od Státního fondu kinematografie kvůli změně zákona o audiovizi, který stále čeká na notifikaci z Evropské unie. Dokud fond notifikaci neobdrží, nesmí filmovým festivalům rozdělovat peníze. Letos navíc ministerstvo kultury zrušilo dotační program, který financoval české filmové akce.

„Řešíme tuto situaci úsporami, hledáním rezerv, ale i dalších partnerů. Částečně se nám podařilo díky navýšení příspěvků z komerčních zdrojů problém vyřešit,“ řekl ředitel produkce Letní filmové školy Michal Surma. Festival má stále ve svém rozpočtu milionovou díru. O chybějící částku proto požádal vedení Uherského Hradiště.

„Diskutovali jsme o tom, jak Letní filmové škole pomoci, protože je to jedna z největších akcí, kterou v Uherském Hradišti máme. Bavili jsme se o tom, že pomůžeme někde v oblasti půl milionu až 700 tisíc korun. Loni to byl milion korun. Měli jsme představu, že 'mimořádky' skončily, že právě díky legislativním změnám to bude v pořádku. Rozhodli jsme se, že letos ještě pomůžeme,“ uvedl starosta Uherského Hradiště Květoslav Tichavský. O navýšení příspěvku rozhodnou zastupitelé až v září.

Organizátoři slibují, že finanční problémy se diváků a rozsahu programu nijak nedotknou.

39. Letní filmová škola

Letošní Letní filmová škola se uskuteční od 26. července do 3. srpna. Program bude opět tvořit šest základních sekcí. V rámci tradiční sekce Fokus představí historicky bohatou a v současné době velmi progresivní kinematografii Portugalska. Sekce Inventura nabídne profil japonského režiséra Kaneta Šindóa. Neméně pozoruhodné bude uvedení kolekce proslulých polských historických velkofilmů v rámci cyklu Visegrádský horizont. Letní filmová škola se každý rok snaží zařadit do svého programu sekci, reflektující aktuální společenské a politické problémy, letošní téma proto zní „Nenápadný půvab krize“. Mimořádná sekce Širokoúhlá šedesátá připomene 70. narozeniny národního filmového archivu.

Za sumu, kterou město festivalu nabízí, je Letní filmová škola vděčná, ale i tak už je jisté, že letošní ročník skončí v červených číslech.

Historie Letní filmové školy

Původní akce založená v roce 1963, uzavřená jen pro členy filmových klubů, se postupně rozrůstala a v socialistickém Československu plnila čím dál tím více nezastupitelnou roli pro opoziční setkávání s filmem. V Uherském Hradišti se poprvé konala na začátku osmdesátých let.

Akce se až do roku 1989 potýkala s hrozbou zákazu ze strany komunistické moci, po převratu však přestala být pro návštěvníky výjimečná a došlo k oslabení účasti. Od roku 1993 se LFŠ otevřela pro všechny zájemce, začala promítat více zahraničních filmů a zvát i zahraniční hosty. Dnes přehlídka každoročně přiláká tisíce návštěvníků lačných filmových zážitků.

Zdroj: Letní filmová škola

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...