Landecké venuši, jediné štíhlé v Evropě, je 60 i 23 tisíc let

Ostrava – Je méně známá, o více než polovinu menší a asi o 2 až 6 tisíc let mladší než Věstonická venuše. Nalezena byla 28 let a jeden den po své jihomoravské sestře. Před šedesáti lety, 14. července 1953, byla na ostravském vrchu Landek objevena Landecká (zvaná též Petřkovická) venuše, která patří mezi unikátní doklady pravěkého umění.

Bezhlavé a pouze 4,6 cm vysoké torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele (hematitu) objevil archeolog Bohuslav Klíma pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkostí bylo nalezeno mnoho dalších artefaktů a úlomků. Stáří sošky je odhadováno na 23 tisíc let.

Landecká venuše, která je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně, pravděpodobně zobrazuje tělo mladé dívky na počátku těhotenství. Venuše nemá hlavu a odborníci se domnívají, že ji nikdy neměla. Na rozdíl od jiných venuší možná nebyla symbolem ženské plodnosti, ale představovala mladou štíhlou dívku. Neobvyklý je i materiál: zatímco většina paleolitických plastik je z kostí nebo kamene, zde umělec použil krevel, tedy železnou rudu.

Na protáhlém kopci Landek (počeštěný německý výraz Land-Ecke = kout země) v Petřkovicích, který leží ve slezské části Ostravy nad soutokem Odry a Ostravice, se začalo s archeologickým průzkumem v roce 1924. Na sídlišti lovců mamutů ze starší doby kamenné byly nalezeny třeba opracované pazourky, valounky, zlomky kostí, mamutí stoličky a střepy nádob. Podle odborníků se jedná o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska.

Po skončení prvního kola bádání v roce 1937 se místo mnohem důkladněji zkoumalo v letech 1952–1953, kdy nové výkopy podnikl Archeologický ústav ČSAV ve spolupráci se Slezským muzeem v Opavě. Pracovníci pod vedením Bohuslava Klímy odkryli sondami na 170 čtverečních metrů a zkoumali několik popelišť a zahloubených ohnišť. V roce 1952 byly objeveny zlomky kamenného uhlí staré asi 25 tisíc let, což byl důkaz o dosud nejstarším použití černého uhlí coby paliva. Až do poloviny 90. let 20. století tak drželo landecké naleziště v tomto ohledu celosvětový primát. V roce 1996 bylo z jihofrancouzské lokality Les Canalettes oznámeno použití hnědého uhlí (lignitu) jako paliva již ve středním paleolitu, tedy zhruba před 73 tisíci lety.

Poslední výzkumy se na Landeku prováděly v letech 1994–1995. Užv roce 1966 zde byla vyhlášena národní přírodní památka Landek.

Vydáno pod