Kameny zmizelých připomenou dalších čtrnáct obětí holocaustu

Brno – Do brněnských chodníků dnes přibylo dalších 14 kamenů Stoplersteine. Za zavražděné členy rodiny je položili příbuzní, za předválečné členy, kteří zahynuli v koncentračních táborech, zase brněnští Sokoli. Další kámen za zavražděného umístili i Svobodní zednáři. Takzvaných kamenů zmizelých je v brněnské dlažbě už na pět desítek. Po celém světě připomíná oběti holocaustu okolo 40 tisíc Stolpersteine.

Růžena Roubíčková byla svobodná, bydlela proto se svým starším bratrem Viktorem v brněnské Masarykově čtvrti. Stejně jako on byla členkou Sokola. V roce 1939 ale musela Sokola opustit, vyloučena byla na základě rasových zákonů. Růžena Roubíčková byla původem Židovka. Později byla s bratrem deportována do Terezína, kde se zamilovala a dokonce vdala. Transportu do vyhlazovacího tábora ale neunikla, 28. října 1944 zahynula v Osvětimi.

Růženu Roubíčkovou, stejně jako dalších třináct lidí, bude ode dneška připomínat malá kostka vsazená do chodníku před domem, kde naposledy bydlela. Takzvaných Stolpersteine je v brněnských chodnících položeno už 47. „První kámen jsem pokládal před třemi lety, kdy přijela celá rodina z Izraele – matka, její děti a ještě ty nejmladší v kočárku. Tehdy jsme pokládali 9 kamenů za celou rodinu, která byla vyvražděna,“ vzpomínal organizátor dnešního pokládání Stolpersteine v Brně Boris Barak Selinger.

Sokolové vytvořili jako připomínku osudu svých členů i videa, která umístili na internet.

O osudy lidí, jejichž život ukončila nacistická genocida, se nezajímají jen příbuzní. „Letos Sokol pokládá kameny za své předválečné členy židovského původu. Profesor Groh, podle kterého je v Brně pojmenovaná ulice Grohova, byl nejen členem Sokola, ale i zakladatelem předválečné zednářské lóže v Brně,“ uvedl Selinger. Za Vladimíra Groha dnes položí Stolpersteine nástupnická zednářská lóže.

Kameny stojí 120 euro, někdy je platí sponzoři, většinou pozůstalí. Najdou se ale i výjimky. „Dnes pokládáme kameny i před dům na ulici Mášova, kde se na ně složilo sdružení nájemníků, kteří v domě bydlí,“ dodal Selinger.

Tři kameny pro rodinu Heinrichovu

V Brně-Žabovřeskách na Burianově náměstí číslo 13 bydlela rodina Heinrichových. Za své zemřelé příbuzné – dědečka Artura, babičku Hildegardu a tetu Dorotu – tam dnes s rodinou přijel položit Stolpersteiny Michael Sive z Izraele. Jak vzpomíná na své příbuzné?

Co jste věděl o minulosti vašich prarodičů?

Bohužel nemám žádné fotky nebo záznam o mých prarodičích, protože matka o své rodině málokdy mluvila. Jen vím, že můj dědeček Artur byl inženýr a že přijeli do Brna z Vídně někdy v roce 1930 nebo 1931. Moje matka se narodila ve Vídni. V roce 1938 jela moje matka do Izraele, tehdy tedy ještě do Palestiny. Bylo jí tehdy 16 let, její rodina zůstala tady v Brně. V roce 1942 je odvedli nacisté a od té doby jsme o nich nic neslyšeli.

Vaši prarodiče válku nepřežili. Jak jste zjistil, co se s nimi stalo?

Asi 15 let zpátky jsem při cestě do Prahy našel jejich jméno na stěně Pinkasovy synagogy. Byl jsem velice nadšený. Pak jsem obdržel všechny dokumenty a zjistil, jak zemřeli. Minulý rok, když jsem byl v Berlíně, jsem se doslechl o projektu Stolpersteine. Tak jsem se rozhodl, že chci položit Stolpersteine jako památku na moje prarodiče a tetu, kteří nepřežili válku.

2 minuty
NO COMMENT: Pokládání Stolpersteinů za rodinu Heinrichových
Zdroj: ČT24

Kameny, které nelze minout

S ideou Stolpersteine přišel německý umělec Gunter Demnig v roce 1993/94 a v roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem. Následoval Berlín a další německá města. Od té doby byly položeny tisíce kamenů ve stovkách evropských měst.

Ve zapojených zemích pracují lokální týmy, které provádějí výzkum holocaustu ve své zemi a shromažďují jména a informace o obětech. V Česku jsou Stolpersteine už v devíti městech – kromě Brna také v Kolíně, Lomnici, Neratovicích, Olomouci, Ostravě, Praze, Teplicích a Třeboni. Všechny kameny vyrábí právě Gunter Demnig.

Každá kostka je z betonu, na jedné ze stran má mosaznou tabulku s popisem osudu každé z připomínaných obětí. Ukládá se do dlažby chodníku před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky se stávají připomínkou nacistického zločinu, ale i jedinečného lidského osudu člověka, který žil svůj život ve stejných místech, kde jej dnes žijeme my.

Stolpersteine

Slovo Stolpersteine v němčině znamená kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout. Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým ze Stolpersteinů skrývá, a který nám nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Naopak nás nutí zastavit se a symbolicky se sklonit před obětí, jejíž jméno je na kostce vyraženo.

Zdroj: Stolperstein.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...