Ještě nejsou vidět a už nejdou přeslechnout. A když už začnou dorážet na malé i velké, ze škály převleků i ohlušujícího rámusu zvonců jde hlava kolem. „Kožuchy, zvonce, jalovce. U nás je snad největší jalovcová stráň,“ popsal svoji masku František Novák. Společně s dalšími čerty z Nedašova, malé vesničky na hranici Čech a Slovenska, se před chladem chránil kožíškem z pravého ovčího rouna.
Mikulášský "jarmek" je ve Valašských Kloboukách pestrý
Etnografové mají pro pestrost průvodů snadné vysvětlení. Lidé na Valašsku si většinu postav vybájili sami. Smrtka je smybol pomíjivosti lidského života, Turek zase připomenutí tatarských nájezdů.
- „Já jsem Laufer. Jsem předchůdce Mikuláše, všude bych měl být první,“ řekl Martin Kubiš z Valašských Klobouk, který ohlašoval příchod družiny.
Valašský „jarmek“ potěšil nejen zvyky, ale i zbožím nebo jindy zapomenutými řemesly. Komerce tady místo nemá, vše rukodělná výroba. A to platí třeba i o místním řezníkovi. K valašské zimě totiž už odnepaměti patří zabíjačka.