Věřící oslavují zmrtvýchvstání Krista

K oslavě nejdůležitějšího křesťanského svátku se dnes sešli i lidé v kostele v Bílovicích na Uherskohradišťsku. Po dopolední mši věřící společně uspořádali tzv. agapé, neboli „hody lásky“. Tak bývalo označováno společné stolování, jež v počátcích křesťanství provázelo bohoslužbu jako výraz vzájemnosti a starosti o chudé. „Je to znamení dobrého společenství. Společně slavíme, že Kristus vstal z mrtvých. Je to slavnost, která dává člověku radost z víry,“ chválil si vyvrcholení velikonočních svátků duchovní správce bílovické farnosti Josef Říha.

Na stole byl dnes při agapé beránek, jako symbol zabitého Krista, a nekvašených chléb – další známky toho, že se jedná o prastarou tradici. V podobný čas jako křesťané slaví své svátky pesach i židé, na jejichž stole se také objevuje beránek a nekvašený chleba.

Pro křesťany skončila velikonoční nedělí nejdůležitější část Velikonoc, pondělí už není věnováno duchovnu, ale lidovým tradicím. „Už ve čtvrtek byla slavnost Poslední večeře, umývání nohou. Potom v pátek den ticha, kdy lidé prožívali utrpení Krista. Včerejší Bílá sobota byla opět dnem ticha, lidé přicházeli k Božímu hrobu a muži u něj drželi stráž. Ticho bylo v noci přerušeno slavnostním: Aleluja! Kristus vstal z mrtvých,“ vysvětlil farář.

Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 n. l. v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Jak Velikonoce, tak pesach jsou svátky v blízkosti jarní rovnodennosti, řada velikonočních lidových tradic proto zřejmě navazuje na původní pohanské oslavy příchodu jara. A právě na ty přijde řada na Velikonoční pondělí.