Davida Zeisbergera znají víc v Americe, říká jeho představitel

Polohraný dokument Lubomíra Hlavsy přináší příběh misionáře a rodáka ze Suchdola nad Odrou, který strávil 63 let mezi indiány. Zfilmování jeho životního příběhu se chopil režisér Lubomír Hlavsa, který již v rámci volného cyklu Česká protestantská historie televizní diváky seznámil s osobností hraběte Zinzendorfa, který stál u počátků moderní protestantské misie a vzniku Moravské církve. V roce 2013 pak v dokumentárním filmu Pod ochranou Žerotínů představil příběh vzniku Bible kralické. Štáb natáčel v  Německu a především v sedmi státech USA. Všechny hrané a bojové scény s indiány ale vznikly v České republice a zúčastnilo se jich téměř 70 komparzistů zabývajících se životem tzv. lesních indiánů nebo vojáků či trapperů v Severní Americe v 18. - 19. století. Role Davida Zeisbergera se zhostil herec Luboš Veselý.

Jak vás oslovil příběh Davida Zeisbergera?

Jak odpovědět? No, silně. Doufám, že se někdy vypravím do Severní Ameriky a projdu-projedu si to tam… 

Znal jste předtím tuto spojitost mezi Moravou a americkou historií?

Ne, neznal. Neměl jsem o ní ani ponětí…

Ztotožnil jste se v něčem se svou rolí?

Kdybych napsal, že ano, asi by to bylo příliš nafoukané. Co nás snad spojovalo, bylo a je uznání Boha jako nejvyšší autority. Touha objevovat nové světy. Láska k lidem. Hledání smyslu života. Dobrodružná mysl i krev… Ale když se to takhle řekne nebo napíše, zní to strašidelně pateticky. A navíc ve srovnání mne a pana Davida Z. i troufale a neskromně. Zatímco já si o tom všem vlastně jen tak přemýšlím, on to naplňoval a žil.

Myslíte si, že lidé znají tento příběh?

V Severní Americe mnohem víc než u nás. To je patrné i z dokumentu. U nás snad jen odborná veřejnost, pár nadšenců a Hlavsovi… 

Jak probíhalo natáčení? Je rozdíl natáčet takovýto dokument oproti dramatické tvorbě?

Pokusím se srovnat nebo pojmenovat rozdíly mezi hranou televizní inscenací nebo televizním filmem a hraným dokumentem. S hraným dokumentem jsem měl první větší zkušenost. Ano, mám dojem, že se to malinko liší. Divák dostává informace i skrze mluvené slovo-komentáře. Na herci je pak, aby je svým jednáním potvrdil v dosti krátkých úsecích. Myslím si, že takovéto hraní se často blíží více ke způsobu hraní na divadle. Je o něco výraznější než klasické televizní. Tady to navíc bylo umocněno i historickou látkou. Stejné pak je, že detail kamery vám nakonec nic nepromine…  Natáčení mě hodně bavilo a rád na ně vzpomínám. Pro mě je nejdůležitější, co dělám a hlavně s kým. Tady to v obou podmínkách bylo výjimečné. Skvělí lidé a úžasné téma!