Do vily Tugendhat se vrátilo typické linoleum

Brno – Ač se to možná při pohledu na staveniště nezdá, rekonstrukce slavné brněnské vily Tugendhat míří do cíle. Po opravě nosné konstrukce, kanalizace, topných systémů, omítek a dalších nezbytných úkonů přišly na řadu „kosmetické“ úpravy interiérů a zahrady. Dnes stavbaři ve vile položili linoleum podle původního vzoru. Vyrobila ho stejná německá firma jako před osmdesáti lety.

Lino má jednolitou světle okrovou barvu a zvláštní lesk, aby se v něm odrážely chromované sloupy a další prvky interiéru. Před rekonstrukcí byla na podlahách nekvalitní napodobenina původního lina, které se našlo jen v drobných kouscích pod nábytkem. S ním se nové lino shoduje nejen vzhledem, ale také chemickým složením.

„Lino pocházející z 80. let bylo vyrobené z PVC a v prostoru mělo negativní optické, chemické i fyzikální vlastnosti. Proto jsme se rozhodli vrátit k tomu z 30. let. Jedná se o unikátní Deutsche Werke Linoleum, které Ludwig Mies van der Rohe použil také u dalších významných staveb z tohoto období v Německu,“ uvedla správkyně vily Iveta Černá. „Jsme rádi, že se tento původní materiál objevil a stále se vyrábí podle původní receptury,“ dodala.

2 minuty
Správkyně vily Iveta Černá o původním linoleu
Zdroj: ČT24

Jen do hlavní místnosti s jídelnou a obývacího pokoje bylo potřeba vyrobit zhruba 260 metrů čtverečních speciálního linolea, přijde ale také do všech ostatních obytných místností. Jeho pokládka je posledním krokem, než se bude moci začít se stěhováním nábytku. Už za týden by se interiéry měly začít vytápět.

První návštěvníci se do vily podívají pravděpodobně v únoru

Finální podobu už dostává také zahrada. Právě teď stavaři obkládají terasu světlým travertinem, sázejí se stromky, květiny a brzy dojde také na travnatý koberec. „Dokončení prací a předání stavby městu je naplánované na začátek ledna. Tento termín je stále reálný,“ potvrdil stavbyvedoucí Michal Malásek. Potom se musí vila ještě zkolaudovat, první návštěvníci se tam podívají pravděpodobně v únoru.

Vilu Tugendhat navrhl pro manžele Gretu a Fritze Tugendhatovy v roce 1928 architekt Ludwig Mies van der Rohe a v letech 1929-1930 ji postavila brněnská stavitelská firma bratří Artura a Mořice Eislerových. Tento rodinný dům vešel do dějin architektury především uspořádáním hlavního obytného prostoru, ocelovou nosnou konstrukcí, exotickými materiály využitými v interiérech a na svou dobu výjimečným technickým zázemím, který zahrnoval například klimatizaci a unikátní posuvné systémy oken.

První obnova a rekonstrukce vily Tugendhat se uskutečnila v letech 1981 až 1985, poté sloužila až do roku 1992 pro reprezentaci města a státu. V srpnu 1992 zde byla podepsána smlouva o rozdělení Československa. Od července 1994 je vila ve správě Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti. V srpnu 1995 se stala vila Tugendhat Národní kulturní památkou a v prosinci 2001 byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...