Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.
Rakovina mozku je jedním z nejobávanějších onemocnění. Patří mezi ty nejhůře léčitelné nádory, řada typů se nesmírně rychle šíří a bývá nesmírně agresivní. A protože se vyskytuje tak blízko u místa, kde leží lidské vzpomínky, chování i osobnost, často ničí nejen nemocného, ale má drtivý dopad i na jeho blízké.
Agresivní léčba sice může zničit nádor, ale poškozuje i jeho okolí, tedy samotný mozek, slabší léčba má zase mnohdy problém pronikat takzvanou hematoencefalickou bariérou, která mozek chrání. Například u glioblastomů se průměrná délka přežití pohybuje kolem osmi měsíců. Proto se už řadu let experimentuje s přesnými a dokonale cílenými léky, které by měly umět vyhledat a zničit jen buňky rakovinotvorné a všechny ostatní ignorovat.
A přesně to dělá experimentální genová terapie, která úspěšně prošla první fází klinické studie na lidech. Využívá geneticky upravený herpes virus, jenž v mozku vyvolává imunitní reakci schopnou napadat a cíleně likvidovat nádory.
Virus herpes simplex je dobře známý – způsobuje běžné opary. Když ho ale vědci geneticky změnili, dokázal zatím nemožné: pomoci imunitnímu systému v boji s glioblastomem. Svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature.
Boj o mozek
Vědci a lékaři vyzkoušeli přípravek na jednačtyřiceti lidech, kteří trpěli nádory mozku a míchy. Přitom u dvaatřiceti z nich se tato nemoc vrátila po předchozí léčbě – to znamená, že proti ní měli nějaké protilátky. Geneticky upravený herpes virus s názvem CAN-3110 většinou pacienti snášeli dobře, až na dva, u nichž došlo k záchvatům.
Po podání léku došlo k vybuzení vlastní imunity nemocného, která dokázala lépe bojovat s nádorovými buňkami. Průměrně se délka přežití zvýšila u léčených z osmi na čtrnáct měsíců. Právě to, že přípravek vlastně do těla nevnáší zvenku žádné agresivní chemikálie, ale jen skrze herpes virus mobilizuje, posiluje a zpřesňuje přirozenou obranu mozku, je podle autorů největším trumfem jejich přístupu.
Přípravek zatím není možné nasadit do klinické léčby, ale výsledky jsou natolik slibné, že vědci dostali další granty, díky nimž mohou v jeho vývoji pokračovat. V této další fázi by měli hlavně přijít na to, jaké množství přípravku je nejlepší – to by mělo jednak ještě více zmenšit vedlejší účinky, ale zejména posílit působení, což by mohlo vést k dalšímu prodloužení života nemocných.
