Z ISS se vrátili dva kosmonauti a jeden astronaut. Svou misí vytvořili nechtěný rekord

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Američan a oba Rusové strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nakonec 371 dní. Jejich mise byla téměř dvakrát delší, než se původně plánovalo. Své rodiny viděli naposledy pár hodin před startem, loni 21. září. Déle než oni na stanici nikdo nebyl. 

8 minut
Návrat posádky z ISS okomentoval šéfredaktor kosmonautix.cz Majer
Zdroj: ČT24

Zejména Rubio přitom už během mise vyjadřoval z jejího prodloužení přinejmenším rozpaky. „Kdybych věděl, že promeškám všechny ty důležité okamžiky, tak bych musel říct – děkuji, ale ne,“ řekl v jednom z rozhovorů.

Domů se měli původně vrátit letos na jaře, jenže už na konci minulého roku bylo jasné, že se jejich pobyt protáhne. Již 15. prosince totiž začala z ruské kosmické lodi, kterou měli letět zpět, unikat chladicí kapalina. Poškozený Sojuz se tak v březnu vrátil prázdný. A Prokopjev, Petelin a Rubio zůstali na ISS.

Rok ve vesmíru

Za déle než rok obletěli Zemi 5963krát. Urazili při tom přes dva a půl miliardy kilometrů. A vzhledem k rychlosti oběhu ISS tak viděli víc západů a východů Slunce, než by zvládli za osm let na Zemi. V posledních týdnech pobytu už ale dávali jasně najevo, že se velmi těší zpátky domů. Zejména na ticho, které je tam čeká. „Tady nahoře máme neustálý šum z přístrojů, které nás udržují naživu. Jsou velice důležité, ale je to neustálý šum,“ popsal Rubio.

Dva kosmonauty a jednoho astronauta po návratu čeká ještě série testů. Dlouhý pobyt na ISS totiž výrazně ovlivňuje lidské tělo. Posádkám rychleji ubývají a slábnou svaly a také řídnou kosti. Kvůli mikrogravitaci se navíc krev a další tělní tekutiny hrnou do hlavy a ta potom otéká. Astronauti se tak někdy cítí, jako by měli neustále ucpané dutiny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...