ChatGPT se stává sezonním jako chřipka. „Přenašeči“ jsou studenti

Spousta jevů v naší společnosti je řízená změnami ročních období. U některých to není tak nápadné a na první pohled ani logické. Podle nové analýzy k těmto sezonním jevům patří i obliba umělé inteligence ChatGPT.

Před rokem zaskočila velkou část expertů služba ChatGPT, která přinesla umělou inteligenci (AI) v kvalitě, jakou do té doby nikdo nedokázal nabídnout. Program umožňuje kvalitní konverzaci, odpovídá na otázky, umí řešit spoustu úloh a také se stal vůbec nejrychleji rostoucím digitálním produktem v dějinách.

Jenže další vývoj ukázal, že ani tato služba neroste do nebe. Vrcholu popularity dosáhla v dubnu, kdy ji využívalo sto milionů uživatelů. Postupně ale klesala doba, kterou konverzací s AI strávili: v březnu ještě průměrně činila 8,7 minuty, v srpnu už to bylo jen sedm minut.

V červnu a červenci také klesl přímo počet aktivních uživatelů – každý měsíc téměř o deset procent. Podle analýzy společnosti Similarweb se ale situace začala v srpnu stabilizovat: pokles uživatelů byl globálně už jen tři procenta, nicméně ve Spojených státech došlo ke zvrácení tohoto trendu a počet uživatelů tam vzrostl 0,4 procenta.

„Jedna z teorií říká, že návštěvnost klesla v létě proto, že byly zavřené školy. To by současně také vysvětlovalo, proč došlo v srpnu ke stabilizaci; v té době už se totiž v USA vracejí žáci na univerzity,“ stojí v analýze. Zní to logicky, protože tuto umělou inteligenci podle dat využívají vysokoškolští studenti ve velkém – podle výše uvedené zprávy tvoří asi čtvrtinu všech uživatelů.

Analytik David F. Carr uvedl pro agenturu Reuters, že procento mladých uživatelů této AI během léta klesá, a pak se opět vrací zpět. To potvrzují i další průzkumy, například ten od agentury Intelligent.com: třicet procent dotázaných amerických studentů v něm přiznalo, že ChatGPT využívá pro psaní domácích úkolů.

Dalším důvodem pro pokles uživatelů tohoto programu může být i stále větší konkurence na poli umělých inteligencí. Zatímco letos v zimě byla na trhu v podstatě jen jedna použitelná služba, v současné době už je k mání několik velkých jazykových modelů – například Bard, Claude, Bing a řada dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 3 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 19 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...