Čínští vědci vypěstovali v prasatech lidské ledviny

Vědci vypěstovali v prasatech lidské ledviny. Věří, že by to mohlo otevřít dveře novému věku transplantační medicíny, popsali v odborném žurnálu Cell Stem Cell.

Experiment proběhl v Číně, která se snaží v posledních letech do biotechnologií investovat spoustu vědeckého i finančního kapitálu. Autoři v něm vytvořili lidsko-prasečí chimérická embrya, která v sobě kombinovala lidské i prasečí buňky. Potom tato embrya přenesli do náhradních matek, ukázalo se, že se zdárně vyvíjela. A hlavně obsahovala převážně lidské ledviny – jde tedy o první případ, kdy vědci vypěstovali pevný lidský orgán uvnitř jiného zvířete.

V minulosti se už sice podařilo vypěstovat potkaní orgány v myších a myší orgány v potkanech, ale nepodařilo se až doposud vypěstovat lidské orgány v jiných tvorech. „Náš přístup zlepšuje integraci lidských buněk do tkání příjemce a umožňuje nám tak pěstovat lidské orgány v prasatech,“ komentovali výsledky autoři.

Tyto ledviny nebyly zcela lidské, protože obsahovaly cévy a nervy vzniklé převážně z prasečích buněk. To znamená, že současný stav této biotechnologie ještě neumožňuje, aby se daly využít pro transplantaci. Autoři pokusu přiznávají, že neví, jestli právě jejich cesta je tou správnou, která přinese plně kompatibilní orgán umožňující voperovat ho člověku.

Přesto má výzkum zásadní význam, myslí si například profesor Duško Ilič z King's College v Londýně. V rozhovoru s britským deníkem Guardian označil tuto práci za průkopnickou, ale uvedl, že v dohledné době nedojde k jejímu klinickému využití. „Jak autoři přiznali, je zde spousta problémů,“ řekl. „Ukáže se tento přístup jako řešení? Na to nám odpoví jenom čas.“

Problémy a výzvy

Problém spočívá v tom, že kromě ledvin v embryích převažovaly všude prasečí buňky, zejména v mozku a centrální nervové soustavě bylo jen velmi málo lidských buněk. To je ale na druhou stranu dobře (a skvěle to ilustruje mnohovrstevnatou složitost tohoto problému), protože právě možnost, že by se stal prasečí mozek více lidským, vyvolává závažné etické otázky. A je to také jeden z důvodů, proč je celý výzkum hybridních embryí tak detailně monitorovaný a omezovaný mnoha pravidly.

Předchozí pokusy o vytvoření hybridů člověka a prasete ztroskotaly na tom, že prasečí buňky mají tendenci během vývoje vytlačovat lidské buňky, což znamená, že výsledná chiméra je téměř výhradně prasečí. Nejnovější práce, která vyšla v časopise Cell Stem Cell, překonala tento problém genetickým inženýrstvím jednobuněčného prasečího embrya tak, že mu chyběly dva geny potřebné pro vývoj ledvin. Tím se v embryu vytvořila mezera, kterou mohly zaplnit lidské embryonální kmenové buňky integrované do prasečího embrya. 

Ta pak čínští vědci přenesli do 13 prasečích matek. Po 25 nebo 28 dnech byla březost ukončena a embrya byla samicím odebrána a vyhodnocena. Ukázalo se, že měla strukturálně normální ledviny pro své vývojové stádium, na kterých byly patrné tubuly, které nakonec spojí ledvinu s močovým měchýřem, a byla složena z 50–60 procent z lidských buněk. V mozku a míše byly nalezeny velmi lidské nervové buňky. „Zjistili jsme, že pokud v prasečím embryu vytvoříme mezeru, pak se do těchto prostor přirozeně dostanou lidské buňky,“ uvedli autoři.

Nevěří ale, že by dokázali touto metodou přinést umělou lidskou ledvinu z prasete na operační sály v dohledné době. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 4 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 6 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 21 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...