Roku 2019 se objevila u norských břehů běluha, která se chovala velmi podivně. Už tehdy se spekulovalo o tom, že by tento kytovec mohl být zvířecím špionem vycvičeným ruským námořnictvem. Teď se sněhobílý tvor objevil i u švédského pobřeží.
Do Švédska připlula velryba považovaná za ruského špiona
Běluhu poprvé pozorovali v oblasti Finnmark na severu Norska. Od té doby se tři roky pomalu pohybuje kolem tamního pobřeží. Během posledních měsíců ale zrychlila a zamířila do švédských vod. Na konci května do nich pronikla a byla pozorována v Hunnebostrandu u jihozápadního pobřeží Švédska.
„Nevíme, proč právě teď tak zrychlila,“ uvedl pro agenturu AFP Sebastian Strand, mořský biolog z organizace OneWhale. „Hlavně se velmi rychle vzdaluje svému přirozenému prostředí,“ upozornil. Vědci nemají zatím tušení, proč se běluha chová, jak se chová, mají ale řadu hypotéz.
„Mohly by to být hormony, které ho ženou za partnerkou. Nebo to může být osamělost, protože běluhy jsou velmi společenský druh. Je možné, že zkrátka hledá jiné běluhy,“ zvažuje mořský biolog. Podle Stranda je velrybě pravděpodobně 13 až 14 let, a je tedy ve věku, kdy má velkou touhu po kontaktu s jinými zástupci svého druhu, včetně kontaktu sexuálního.
Jenže nemá nejmenší šanci tyto své potřeby naplnit. Běluha je totiž zcela osamělá, nejbližší populace tohoto druhu se nachází až u Špicberků na vzdáleném severu Norska.
Běluha s postrojem
V norských médiích dostala běluha jméno „Hvaldimir“. Jde o slovní hříčku kombinující slova „hval“ (norský výraz pro velrybu) a Vladimir, což je narážka na křestní jméno ruského prezidenta Putina. Že je nějak spojená s Ruskem, se totiž spekuluje od jejího prvního spatření. Tehdy si totiž mořští biologové všimli, že má na těle připevněný postroj.
Ten měl na sobě držák vhodný pro uchycení kamery a na plastových úchytech nápis „majetek Petrohradu“. Když experti Hvaldimira prozkoumali, dospěli k závěru, že zřejmě unikl ze zajetí, v němž ho zřejmě cvičilo pro špionážní činnost ruské námořnictvo. Kytovec je totiž velmi zvyklý na lidi.
Moskva na tyto informace nikdy oficiálně nereagovala.
Hvaldimir u norské lodi
Zdravotní stav běluhy se v posledních letech zdál být velmi dobrý. Hvaldimir se totiž naučil lovit ryby v okolí norských lososích farem. Ve Švédsku ale této kořisti není zdaleka tolik, takže se vědci obávají, že by běluha mohla strádat. A reálná data jim dávají za pravdu, protože kytovec už opravdu hubne.
Barentsovo moře, kde se kytovec pohybuje, je strategicky důležitou oblastí pro řadu států. Právě zde se pohybuje spousta ruských i západních ponorek a jde o pomyslnou bránu k Severní cestě, která zkracuje námořní dopravu mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Velmoci proto využívají ke sledování konkurentů všechny dostupné prostředky, včetně cvičených zvířat.
Kanárek s mimikou
Běluhy jsou kytovci. Mohou dosahovat velikosti až šest metrů a dožívají se 40 až 60 let. Obvykle obývají chladné vody v okolí Grónska, severního Norska a Ruska. Protože žijí v kalné vodě, naučily se využívat pro orientaci echolokaci, podobně jako netopýři se navigují pomocí odražených ultrazvukových vln pro člověka neslyšitelných.
Vydávají velmi rozmanité spektrum zvuků, a protože jsou současně velmi společenské a komunikativní, někdy se jim říká mořští kanárci. Mezi kytovci vynikají ještě jednou vlastností: mají ze všech nejbohatší mimiku.