Metanové emise nikdo neřeší, stěžují si vědci. Analyzovali opatření po celém světě

Nikdo neví, kolik metanu lidstvo vypouští do ovzduší. Jeho množství se jen odhaduje a tyto metody mohou být velmi nepřesné. Stejně málo se ví o tom, jak vlastně fungují opatření na omezování tohoto skleníkového plynu. Popsali to vědci ve výzkumu, který vydali v odborném žurnálu One Earth.

Pokud chce lidstvo splnit globální klimatické cíle, je podle autorů zásadní začít urychleně řešit nedostatečnou regulaci metanu a současně zjistit, jaké má ve skutečnosti dopady. 

Pařížská dohoda si stanovila za cíl, že lidstvo udrží průměrnou globální teplotu na hranici 1,5 °C nad dobou před průmyslovou revolucí. Což znamená, že emise metanu způsobené lidskou činností by se měly snížit do roku 2030 nejméně o 40 až 45 procent ve srovnání s úrovní v roce 2020.

Autoři nového výzkumu tvrdí, že by to mělo rovnou dva pozitivní dopady: jednak by se tím zpomalilo globální oteplování, jednak by se měla zlepšit i kvalita ovzduší.

Problém jménem metan

Emise metanu dnes rostou rychleji než kdykoli od 80. let 20. století. Nový výzkum je prvním, který se systematicky zabývá všemi hlavními zdroji emisí tohoto plynu, tedy zemědělstvím, energetikou i odpady. Vědci se zaměřili na 281 pravidel a nařízení po celém světě, z nichž 255 je v současné době v platnosti a jejichž cílem je monitorování a snižování emisí metanu, přičemž zkoumali geografické pokrytí, sílu i jejich účinnost.

Drtivá většina opatření (90 procent) byla přijata jen ve třech oblastech: v Severní Americe (39 procent), Evropě (30 procent) a Asii a Tichomoří (21 procent). Celosvětově výzkum ukazuje, že od roku 1974 dochází k postupnému nárůstu povinností a pravidel ohledně metanu v průmyslu. Problém je, že bývají méně přísná než ta zaměřená na přírodní zdroje metanu, zejména v sektoru odpadů.

Jedním z hlavních problémů při měření emisí metanu je rozeznat jeho zdroje a pak přesně naměřit, kolik plynu uvolňují. Co s tím? Vědci říkají, že pomoci by měl vývoj technologií, jako jsou satelity pro monitorování emisí metanu. Doporučují také, aby vznikla celosvětová pravidla, která by dopadla především na ty největší původce metanových emisí.

Bez omezení se nedodrží plány

Maria Olczaková, která výzkum vedla, výsledky komentovala: „Snižování emisí metanu se stále vnímá víc jako volba než jako nezbytný krok vedle snižování emisí v boji proti globálnímu oteplování. A vzhledem k tomu, že existuje tolik různých zdrojů, je zapotřebí silnější společenská podpora a politická vůle jednat.“

Podle autorů jsou výsledky jejich výzkumu znepokojující, protože většina emisí metanu není nijak regulována, a to přesto, že dnes výrazně přispívá ke globálnímu oteplování. „Naše šance na dosažení globálních klimatických cílů jsou mizivé, pokud se to nebude kontrolovat,“ doplňují vědci.

Dobrou zprávou podle nich naopak je, že jako lidstvo máme obrovskou příležitost omezit oteplování v krátkodobém horizontu, pokud budeme rychle jednat. „Naléhavě potřebujeme přísnější regulaci lepšího monitorování metanu a konkrétní kroky směřující k opatřením na jeho snížení,“ dodávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...