Znečištění vzduchu v Evropě ročně zabije 1200 dětí, poškozuje i ty nenarozené, varuje zpráva EU

Znečištění vzduchu v Evropě ročně způsobí předčasné úmrtí nejméně dvanácti set dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Špatná kvalita vzduchu rovněž zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti. Situace se ale zlepšuje s tím, jak se omezuje spotřeba fosilních paliv a škodlivých chemikálií. Ve své zprávě to uvedla v pondělí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Děti jsou podle agentury ohroženější než dospělí, protože se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. V jejich neprospěch v tomto ohledu hovoří také to, že jsou blíže k zemi, a tedy ke znečištění, které klesá dolů. Děti jsou obecně také fyzicky aktivnější a tráví více času venku. Bezprostředním důsledkem je častější vznik astmatu a alergií i obtíže s dýcháním. EEA proto doporučuje zaměřit preventivní opatření na okolí vzdělávacích zařízení, kde se děti pohybují nejčastěji.

Další zdravotní problém vzniká dokonce ještě před narozením – pokud jsou totiž znečištění vystaveny matky během těhotenství, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že budou mít opožděný vývoj a že budou po narození menší a slabší. Některé studie dokonce ukazují i zvýšené riziko potratů.

Stav se zlepšuje, ale pomalu

„Navzdory zlepšením v posledních letech zůstává v mnoha zemích, zejména ve střední a východní Evropě a v Itálii, úroveň různých znečišťujících látek nad limity doporučenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ cituje ze zprávy agentura AFP. 

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoha velkých měst. Zpráva navíc nezahrnuje situaci v Británii a na Ukrajině, takže celková situace v Evropě může být ještě horší, poznamenává AFP. Právě Ukrajina totiž podle starších zpráv pro zastaralost svého průmyslu a válečnou situaci patří k nejvíce znečištěným oblastem starého světadílu. 

Podle agentury pro životní prostředí je kromě množství prachových částic stále příliš vysoké také množství ozonu a oxidu dusičitého, píše agentura DPA. Zatímco většinu znečištění se daří snižovat, právě přízemní ozon je výjimkou – zejména kvůli stále vyšším teplotám. Přízemní ozon může vyvolat dýchací potíže, nemoci oběhové soustavy nebo astma. Rovněž způsobuje škodu na úrodě a jako oxidační činidlo narušuje i umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů. 

Zpráva zpracovala údaje z 27 členských zemí Evropské unie a Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...