Znečištění vzduchu v Evropě ročně zabije 1200 dětí, poškozuje i ty nenarozené, varuje zpráva EU

Znečištění vzduchu v Evropě ročně způsobí předčasné úmrtí nejméně dvanácti set dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Špatná kvalita vzduchu rovněž zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti. Situace se ale zlepšuje s tím, jak se omezuje spotřeba fosilních paliv a škodlivých chemikálií. Ve své zprávě to uvedla v pondělí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Děti jsou podle agentury ohroženější než dospělí, protože se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. V jejich neprospěch v tomto ohledu hovoří také to, že jsou blíže k zemi, a tedy ke znečištění, které klesá dolů. Děti jsou obecně také fyzicky aktivnější a tráví více času venku. Bezprostředním důsledkem je častější vznik astmatu a alergií i obtíže s dýcháním. EEA proto doporučuje zaměřit preventivní opatření na okolí vzdělávacích zařízení, kde se děti pohybují nejčastěji.

Další zdravotní problém vzniká dokonce ještě před narozením – pokud jsou totiž znečištění vystaveny matky během těhotenství, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že budou mít opožděný vývoj a že budou po narození menší a slabší. Některé studie dokonce ukazují i zvýšené riziko potratů.

Stav se zlepšuje, ale pomalu

„Navzdory zlepšením v posledních letech zůstává v mnoha zemích, zejména ve střední a východní Evropě a v Itálii, úroveň různých znečišťujících látek nad limity doporučenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ cituje ze zprávy agentura AFP. 

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoha velkých měst. Zpráva navíc nezahrnuje situaci v Británii a na Ukrajině, takže celková situace v Evropě může být ještě horší, poznamenává AFP. Právě Ukrajina totiž podle starších zpráv pro zastaralost svého průmyslu a válečnou situaci patří k nejvíce znečištěným oblastem starého světadílu. 

Podle agentury pro životní prostředí je kromě množství prachových částic stále příliš vysoké také množství ozonu a oxidu dusičitého, píše agentura DPA. Zatímco většinu znečištění se daří snižovat, právě přízemní ozon je výjimkou – zejména kvůli stále vyšším teplotám. Přízemní ozon může vyvolat dýchací potíže, nemoci oběhové soustavy nebo astma. Rovněž způsobuje škodu na úrodě a jako oxidační činidlo narušuje i umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů. 

Zpráva zpracovala údaje z 27 členských zemí Evropské unie a Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 16 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 18 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 19 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...