Musíme vyvinout kladívka, hrábě i lopatky, říká hlavní vědec mise, která vrátí člověka na Měsíc

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Proč je pro lidstvo tak důležité vrátit se zpět na Měsíc?

Částečně je to zvědavost. Odpověď na otázku, jak funguje vesmír. A teď, více než padesát let od poslední cesty lidí na Měsíc, jsme si uvědomili, že se toho o našem místě ve Sluneční soustavě musíme ještě hodně naučit. Hlavně základy toho, jak planety fungují. A na Zemi z toho můžete udělat jen část.

Rychle tak pochopíte, že musíte poslat robotické průzkumníky do všech koutů Sluneční soustavy, aby nám s tím pomohli. Ale tím, že pošleme lidi na Měsíc, máme příležitost dozvědět se mnohem více o našem místě ve Sluneční soustavě.

Ať už chceme studovat věci, které se odehrávaly před čtyřmi miliardami let, nebo věci, které se ve Sluneční soustavě odehrávají právě teď, Měsíc je tím jediným ideálním objektem, ze kterého to můžeme dělat.

Nahrávám video
Rozhovor s vědeckým šéfem mise Artemis 3
Zdroj: ČT24

Směr Měsíc

Nedávno Vás vybrali jako hlavního vědce pro misi Artemis 3. Té vůbec první, která opět přistane na Měsíci. Co byste se chtěl o Měsíci dozvědět?

Měsíc má stále tolik tajemství, které ještě neznáme, třeba jeho stáří. Pro mě je jižní pól, kde Artemis 3 přistane, velmi neobvyklá oblast Měsíce. Jsou tam místa, která jsou extrémně chladná a která nikdy neviděla sluneční světlo. Jsou tam oblasti, které mohou mít vodu nebo další nestálé látky. A Artemis 3 položí základy pro naše chápání celé této oblasti.

Následující mise, Artemis 4, 5, 6 a další se potenciálně vydají na další místa na jižním pólu. Takže Artemis 3 je naší první šancí, jak se seznámit s prostředím, do kterého se chystáme. Co mě opravdu zajímá, jsou věci, které ještě neznáme. Máme nějaká očekávání, myslíme si, jak to tam vypadá a funguje, ale vždycky nás něco překvapí.

Už program Apollo nás naučil, že jakkoli můžeme říct, že o téhle oblasti už něco víme, tak jsme vždycky narazili na nová neočekávaná překvapení. A právě na to se nejvíc těším – na věci, na které nejsme připraveni.

Jaké neobvyklé složení hornin najdeme? A jaká překvapení nás čekají?

Místa, kam se chystáme na Artemis 3, budou velmi, velmi stará, možná jedna z nejstarších míst, která kdy lidé prozkoumali. Ale my nevíme, jak stará jsou. A tak je pro mě tou nejdůležitější otázkou, jak stará jsou tato geologická prostředí, do kterých budeme průzkumníky posílat.

Jak spolupracujete anebo jak budete spolupracovat s astronauty, kteří budou trénovat výstupy na povrch Měsíce?

Geologie je velmi popisná věda. Z popisu horniny, kterou držíte v ruce, se dá vytěžit hodně informací. Takže my potřebujeme, aby si zvykli popisovat, co vidí. Jaké horniny drží v ruce. Už to bude obrovský krok kupředu. Nezáleží tolik na tom, aby věděli, co je to přesně za minerál v nějaké hornině, ale aby byli schopni identifikovat to, že tahle hornina vypadá jedinečně a já z ní vezmu vzorek.

Budeme po nich chtít, aby se na povrchu Měsíce velmi rychle rozhodovali. A tak nejdůležitější věc, kterou musíme udělat je, říct jim, proč na Měsíc letíme, proč je důležitý. A pak je vyškolit s nástroji, v technikách a pozorovacích dovednostech pro určení, které vzorky sbírat a případně které vzorky také nesbírat.

Protože víme, že jejich čas bude omezený. Víme, že nemohou přivézt každý kámen. Takže schopnost činit tato rozhodnutí bude klíčová. Také víme, že tito astronauti budou jezdit po celém světě a mluvit o tom, co dělají, a tak chceme, aby byli schopni o Měsíci mluvit způsobem, který zbytek světa nadchne pro průzkum stejně jako mě nebo vás.

Nahrávám video
Lunární geolog Noah Petro poskytl rozhovor pro ČT
Zdroj: ČT24

Měsíční nástroje

Jak spolupracujete na vývoji nástrojů, které se budou používat na povrchu Měsíce?

To je skvělá otázka. Víme, které nástroje byly velmi úspěšné na Apollu a které nástroje naopak nefungovaly tak dobře a jaké úpravy bylo třeba udělat.

Takže NASA požádala o vývoj nástrojů různé subjekty. Velmi úzce spolupracujeme s našimi partnery v oblasti nástrojů nejen na tom, jak bude vypadat geologické kladívko, ale i na tom, jak budeme odebírat vrtné vzorky. NASA také bude vyvíjet přístroje, které zůstanou na povrchu Měsíce a budou tam dále samy pracovat.

Nehovoříme pouze o nástrojích a přístrojích jako takových. Na povrchu Měsíce budeme mít astronauty jenom omezenou dobu, takže ať už rozmisťují nějaký přístroj nebo odebírají vzorek horniny nebo vrtné jádro, potřebujeme, aby podrobně znali všechny tyto přístroje a nástroje.

Součástí vývoje není jen to, že potřebujeme kladívko, hrábě nebo lopatku, ale musíme také vědět, z čeho je vyrobené a jak. Nástroje totiž mohou potenciálně kontaminovat naše vzorky. A protože se chystáme do tohoto velmi neobvyklého prostředí na Měsíci, tak musíme vědět, jak je naše sbírání vzorků ovlivňuje. Abychom najednou nezjistili, že na Měsíci je obrovské množství třeba zinku. Ale ten zinek ve skutečnosti pochází z jednoho z našich nástrojů. Takže součást spolupráce s vědeckými týmy, které budou nástroje vyvíjet je i zajistit tyto potenciální zdroje kontaminace.

Jak se chcete poučit z výstupů na povrch z programu Apollo?

Je několik věcí, které se můžeme naučit z éry Apolla a těchto výstupů. A upřímně řečeno, jedním z nejlepších způsobů, jak to můžeme udělat, je mluvit s astronauty, kteří jsou tu stále s námi.

Jednou z věcí, které Harrison „Jack“ Schmitt dělal opravdu dobře, bylo, že hodně mluvil. Popisoval, co viděl. Vyprávěl o své práci takovým způsobem, že jste mohli sledovat a poslouchat jeho myšlenkové pochody. A tak jedna z věcí, kterou jsme se, jak doufám, od Apolla naučili, je nechat astronauty hodně mluvit a poslouchat je.

A tak se musíme naučit poslouchat a nepřerušovat je a neupozorňovat „ne, počkej, myslím, že ses spletl“. Ne, oni jsou na povrchu. Oni jsou ti, kteří vědí nejlépe o tom, co se děje. A tak je vyslechněte, naslouchejte jim a teprve poté něco řekněte. Při prvním výstupu jste řekli tohle a teď při druhém toto. Co se změnilo? Co je jinak a jak máme rozumět tomu, že by něco mohlo být jednou jinak než podruhé?

Takže si myslím, že nejdůležitější věcí, kterou se můžeme naučit z éry Apolla je opět to, jaké druhy pozorování může člen posádky provádět. Jak jim naslouchat a pak na to reagovat, protože s Artemis 3 budeme mít na Měsíci čtyři výstupy. Budeme mít příležitost po prvním výstupu říct, možná zkusíme něco jiného při tom třetím, abychom se dozvěděli více o něčem, co jste pozorovali při prvním nebo druhém výstupu.

A tak si ponecháme trochu té flexibility při plánování, abychom mohli říct, hej, na toto jste narazili při prvním výstupu a tady to tedy uděláme teď jinak. To by mohlo být velmi cenné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 5 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...