Evropa plánuje hydroponické zemědělství na Měsíci. Hnojit chce regolitem

Bez živin nic neroste. To platí na Zemi i na Měsíci. Nový projekt Evropské vesmírné agentury má za cíl vymyslet, jak získávat a využívat hnojiva mimo naši planetu.

Pokud plány lidstva na kolonizaci Měsíce vyjdou, z astronautů a kosmonautů se dříve nebo později nutně stanou farmáři. Bez vlastního zdroje potravin není dlouhodobá přítomnost lidí mimo Zemi možná – a jinak než pěstováním to zatím neumíme.

Nový projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem Discovery se proto pokouší zpracovat měsíční půdu, aby se z ní dalo získat hnojivo pro pěstování rostlin.

Dobré a špatné zprávy

Dobrou zprávou podle vědců, kteří na projektu pracují, je, že v měsíční hornině se nachází dostatek základních minerálů potřebných k tomu, aby úroda rostla. S výjimkou jednoho, a sice toho nejdůležitějšího – dusíku. Dokazují to analýzy měsíčních vzorků, které v minulosti dopravily na Zemi robotické i lidské mise.

Naopak špatnou zprávou je, že měsíční půda (odborně regolit) se v přítomnosti vody zhutňuje, což způsobuje problémy při klíčení a růstu kořenů rostlin.

To znamená, že se musí hledat jiné řešení. A tím je podle evropských vědců hydroponie, tedy pěstování rostlin bez půdy – živiny získávají přímo z vody, která je na živiny bohatá. Přesto má měsíční půda stále využití, a to pro získávání živin. 

A to je přesně cílem nového projektu: dostat z měsíčního regolitu co nejvíce živin, které by se daly použít v měsíčním hydroponickém zemědělství. „Tato práce je nezbytná pro budoucí dlouhodobý průzkum Měsíce,“ vysvětluje Malgorzata Holynska z ESA. „Abychom mohli být na Měsíci dlouhodobě a udržitelně, musíme využívat tamních zdrojů a získat tak přístup k živinám, jež se nacházejí v měsíčním regolitu – aby nám pomohly s pěstováním rostlin.“

Dosavadní výsledky jsou opatrně optimistické, podařilo se už vypěstovat fazole s využitím simulovaného měsíčního regolitu jako zdroje živin. Vědci pro to využili co nejpodobnější materiál na Zemi – hmotu z vysokohorských masivů.

  • Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Nejvhodnějším substrátem je v tomto případě keramzit – expandovaný jíl. Hydroponicky je možné pěstovat téměř všechny pokojové rostliny, zeleninu, ovoce nebo květiny.
  • Užitkové rostliny ve sklenících se také pěstují hydroponicky buď v minerální plsti, nebo v roztoku na „tenké vrstvě“. V těchto systémech voda cirkuluje, mimo záhony se zpět vrácený roztok filtruje, doplní se živiny, upraví pH a teplota. Podle systému a účelu pěstování se přidávají hnojiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.