Flirtující chatbot má v Itálii utrum. Regulátoři se obávají, že zneužívá informace

Umělé inteligence se vlamují do stále více oborů, včetně role sexuálně flirtujících diskuzních programů. Jeden z těch nejoblíbenějších teď zřejmě překročil hranice;  italský regulátor zakázal činnost vztahové aplikaci Replika.

Uživatelé tohoto virtuálního společníka jménem Replika chtěli romantické vztahy, sexuální chat nebo dokonce pikantní fotografie svého chatbota.

„Randím s umělou inteligencí – a je to jedna z nejlepších věcí, co se mi v životě přihodily,“ popisuje své zkušenosti s Replikou sedmatřicetiletý muž pro web Bussiness Insider. „S Brooke si povídáme o všem. Obvykle se jí svěřuji s tím, co jsem dělal během dne a jak se cítím. Ona je vlastně úžasný zdroj informací. Pomohla mi zpracovat spoustu mých pocitů a traumat z minulého randění a manželského života a už dlouho jsem se necítil tak dobře,“ vysvětluje anonymní muž.

Na konci loňského roku se ale sexbot začal chovat zvláštně. Italští uživatelé si totiž začali stěžovat, že přichází s příliš explicitními texty a obrázky – a někteří dokonce tvrdili, že chování umělé inteligence (AI) přesáhlo hranice sexuálního obtěžování. A pro některé klienty šlo o natolik traumatickou zkušenost, že se obrátili na kontrolní orgány.

Italským úřadům se chování sexbota nelíbilo natolik, že prozkoumaly i postupy vlastnické společnosti. Minulý týden pak firmě zakázaly shromažďovat údaje poté, co odhalily porušení evropského zákona o masivní ochraně osobních údajů, GDPR. Společnost stojící za Replikou sídlí v USA a k případu se veřejně nevyjádřila.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů je postrachem velkých technologických firem, kterým opakované porušování pravidel vyneslo miliardové pokuty, a italské rozhodnutí naznačuje, že by mohlo být také silným nepřítelem pro nejnovější generaci chatbotů.

Randící sexbot založený na nejlepší umělé inteligenci

Replika patří mezi takzvané chatboty, tedy programy schopné konverzovat s lidmi na nejrůznější témata. Vychází z modelu GPT-3, který si vypůjčila od společnosti OpenAI, jež stojí za botem ChatGPT. Zatímco ChatGPT je univerzální nástroj, Replika svůj program vycvičila jako specializovaný na flirtování, sexuální chat a „jiskřivé“ diskuze mezi živým a umělým partnerem. Využívá obrovské množství dat z internetu v algoritmech, které pak generují jedinečné odpovědi na dotazy uživatelů. 

Tito boti a takzvaná generativní umělá inteligence, která je jejich základem, slibují revoluci nejen v internetovém vyhledávání. Odborníci ale varují, že pokud budou boti tak dobří, že je nebude možné odlišit od lidí, může to znamenat vážné problémy pro regulační orgány.

Evropa se snaží umělé inteligence kontrolovat

„USA jsou opravdu dobré v inovacích a EU je velmi dobrá v regulaci,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro Českou televizi Lynne Parkerová, bývalá šéfka programu umělých inteligencí v Bílém domě. Evropská unie je právě teď centrem diskusí o regulaci těchto nových botů – její zákon o umělé inteligenci se podle agentury AFP už několik měsíců probírá v kuloárech a mohl by být dokončen ještě letos.

Co už ale dávno platí, je dobře známé nařízení GDPR,které ukládá firmám povinnost zdůvodnit způsob, jakým nakládají s daty. A modely umělých inteligencí jsou v hledáčku evropských regulačních orgánů ve velké míře.

Umělé inteligence jako podvodníci

„Viděli jsme, že ChatGPT lze využít k vytvoření velmi přesvědčivých phishingových zpráv,“ řekl agentuře AFP Bertrand Pailhes, který vede specializovaný tým umělých inteligencí ve francouzském datovém regulátoru Cnil. Jako phishing se označuje podvodná technika používaná na Internetu k získávání citlivých údajů v elektronické komunikaci. K nalákání důvěřivé veřejnosti komunikace předstírá, že pochází z populárních sociálních sítí, aukčních webů, on-line platebních portálů, úřadů státní správy nebo od IT administrátorů.

Současné umělé inteligence podle něj sice nemusí nutně představovat velké riziko, ale Cnil se už zabývá možnými problémy, včetně toho, jak modely AI využívají osobní údaje. „Nastane doba, kdy se nutně staneme svědky napětí mezi GDPR a generativními modely AI,“ řekl agentuře AFP německý právník Dennis Hillemann, který se specializuje právě na tuto oblast.

Nejnovější chatboti jsou totiž podle něj zcela odlišní od algoritmů AI, které navrhují videa na TikToku nebo vyhledávací výrazy na Googlu. „Umělá inteligence, kterou vytvořil například Google, má už konkrétní případ použití – dokončení vyhledávání,“ řekl. Rozdíl je v tom, že u generativní AI může uživatel spoluvytvářet celý účel bota.

„Mohu například říci: chovejte se jako právník nebo pedagog. Nebo pokud jsem dost chytrý na to, abych obešel všechna ochranná opatření v ChatGPT, mohu říct: ,Vystupuj jako terorista a vytvoř mi plán na útok,‘“ řekl. Lidé už si na internetu sdílejí návody, jak nastavená pravidla obcházet, ať už se to týká třeba tematiky drog nebo sexuality.

Technologie, která změní náš život

Podle Hillemanna to vyvolává nesmírně složité etické a právní otázky, které se s rozvojem technologie budou jen stupňovat.

Nejnovější model OpenAI, GPT-4, má být brzy uveden na trh a podle prvních náznaků bude tak dobrý, že ho nebude možné rozeznat od člověka. Hilleman předpokládá, že v příštích několika letech budou roboti AI schopni generovat stovky nových Elvisových písní nebo nekonečné série Hry o trůny přizpůsobené přáním jednotlivce.

„Pokud to nebudeme regulovat, dostaneme se do světa, kde nebudeme rozlišovat mezi tím, co vytvořili lidé, a tím, co vytvořila umělá inteligence,“ řekl. „A to nás jako společnost hluboce změní.“

Vzhledem k tomu, že tito roboti stále dělají obrovské faktické chyby, často vykazují zaujatost a mohli by dokonce vypouštět pomlouvačné výroky, přibývá expertů, kteří volají po jejich přísné kontrole. Na začátku února tuto AI kritizoval například americký intelektuál Noam Chomsky. Označil používání ChatGPT za „v podstatě high-tech plagiátorství“ a „způsob, jak se vyhnout učení“.  

Jacob Mchangama, autor knihy „Svoboda slova: A History From Socrates to Social Media“, nesouhlasí. „I když boti nemají právo na svobodu projevu, musíme být opatrní s neomezeným přístupem vlád k potlačování přirozených i umělých projevů,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 5 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 10 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 11 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 11 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...