Samice hadů mají klitoris, ukázal australský výzkum. Může to změnit pohled na sexualitu plazů

Australští vědci přišli na to, že samice hadů mají klitoris, čímž vyvrátili dlouholetý předpoklad, že tomu tak není. Podle autorů je zapotřebí tento fenomén dále studovat.

Hadí penisy vědci studují už desítky let, ale pohlavní orgány samic podle nich dosud byly přehlížené. „Byla to kombinace toho, že ženské genitálie jsou tabu a neschopnosti vědců je najít,“ popisuje některé z příčin výzkumnice Megan Folwellová. které se hadí klitoris podařilo vypátrat v ocasu samic.

Podle studie zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B mají hadí samice klitorisy dokonce dva – oddělené tkání a skryté na spodní straně ocasu. Skládají se hlavně z nervů, kolagenu a červených krvinek. Vědci jim říkají hemiklitorisy – je to obdoba dvojitých samčích hemipenisů, které se vyskytují u plazů.

Hemiklitorisy na těle hada
Zdroj: La Trobe University

Folwellová začala po hadím klitorisu pátrat, protože se jí nezdálo, že by ho na rozdíl od tolika jiných zvířat neměli. „Prostě jsem se musela podívat, jestli to tam je, jestli to jen někdo nepřehlédl,“ vysvětlila. Genitálie poprvé našla u zmije a posléze i u osmi dalších druhů.

„U některých hadů jsou klitorisy poměrně svalnaté a velké - například u zmijí – ale u jiných hadů jsou zase opravdu tenké, roztažené a malé,“ uvedla Jenna Crowe-Riddellová, spoluautorka studie a postdoktorandka v oboru neuroekologie na La Trobe University. Velikosti se pohybovaly od méně než milimetru do sedmi milimetrů.

Jsou tvořeny erektilní tkání, která se pravděpodobně plní krví, a také nervovými svazky, které „mohou svědčit o hmatové citlivosti, podobně jako je tomu u savčího klitorisu“.

„Teď, když víme, že to existuje a víme, jak to vypadá, víme, že je tu erektilní tkáň s nervy – nemůžeme si pomoct, ale říkáme si: proč by to nemohlo sloužit k potěšení?“ dodala Crowe-Riddelová. „Myslím, že stojí za to, tyto otázky otevřít.“

Co to mění

Studie naznačuje, že pohlavní orgány „mají funkční význam při páření“ u hadů. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu chování hadů, Folwellová uvedla, že tým teoreticky předpokládá, že hemiklitorisy „by mohly poskytovat určitý druh stimulační signalizace pro vaginální relaxaci a lubrikaci, což by pomohlo samici při kopulaci, případně by zabránilo poškození během páření“. Samčí hemipenisy jsou totiž často u hadů vybavené nejrůznějšími háčky a ostny.

„Mohlo by to také signalizovat vaječníkům ovulaci a vejcovodům potenciální přípravu na uložení spermií,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 5 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...