Vědci našli nejrozsáhlejší rostlinu na Zemi. Je větší než Plzeň

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Experti ze Západoaustralské univerzity na podmořskou louku narazili ve Žraločí zátoce asi 800 kilometrů severně od australského města Perth. Zajímalo je, kolik druhů rostlin louku tvoří.

„Odpověď nás ohromila. Je to jediná rostlina,“ prohlásila vedoucí studie Jane Edgeloeová. „Jediná rostlina táhnoucí se v délce více než 180 kilometrů ve Žraločí zátoce,“ dodala.

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci použili metodu genetického testování a výhonky odebrali z řady míst po celé zátoce. Podle Edgeloeové se zkoumaná posidonia australis rovněž vyznačuje mimořádnou odolností, protože se rozrostla do míst, kde jsou velmi proměnlivé podmínky.

„Vypadá opravdu odolně, jelikož zvládá velký rozsah teplot a slanosti vody, což je pro většinu rostlin stresující,“ prohlásila další z vědkyň Elizabeth Sinclairová.

Až doposud se přitom za největší organismus světa považovala klonální kolonie topolu osikového, které se říká Pando. Roste v Utahu a měří asi 43 hektarů – tedy necelého půl kilometru čtverečního. 

Tajemství obrů

Bioložka Elizabeth Sinclairová, která organismus studovala, uvedla, že kromě obrovské velikosti je rostlina jedinečná tím, že má dvakrát více chromozomů než její oceánské příbuzné, což znamená, že je takzvaně polyploidní.

„Ke zdvojení celého genomu prostřednictvím polyploidie – zdvojnásobení počtu chromozomů – dochází při křížení diploidních rodičovských rostlin. Nový semenáč obsahuje 100 procent genomu od každého z rodičů, místo obvyklých 50 procent,“ vysvětlila bioložka. „Polyploidní rostliny se často vyskytují na místech s extrémními podmínkami prostředí, často jsou sterilní, ale mohou pokračovat v růstu, pokud je necháme v klidu – a právě to se podařilo této obří mořské trávě. Dokonce i bez úspěšného kvetení a produkce semen se zdá být opravdu odolná, protože zažívá širokou škálu teplot a slanosti plus extrémně vysoké světelné podmínky, což by dohromady pro většinu rostlin bylo obvykle velmi stresující.“

Vědci teď v Žraločí zátoce uspořádali řadu experimentů, aby pochopili, jak tato rostlina přežívá a prospívá v tak proměnlivých podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 10 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...