Vědci našli nejrozsáhlejší rostlinu na Zemi. Je větší než Plzeň

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Experti ze Západoaustralské univerzity na podmořskou louku narazili ve Žraločí zátoce asi 800 kilometrů severně od australského města Perth. Zajímalo je, kolik druhů rostlin louku tvoří.

„Odpověď nás ohromila. Je to jediná rostlina,“ prohlásila vedoucí studie Jane Edgeloeová. „Jediná rostlina táhnoucí se v délce více než 180 kilometrů ve Žraločí zátoce,“ dodala.

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci použili metodu genetického testování a výhonky odebrali z řady míst po celé zátoce. Podle Edgeloeové se zkoumaná posidonia australis rovněž vyznačuje mimořádnou odolností, protože se rozrostla do míst, kde jsou velmi proměnlivé podmínky.

„Vypadá opravdu odolně, jelikož zvládá velký rozsah teplot a slanosti vody, což je pro většinu rostlin stresující,“ prohlásila další z vědkyň Elizabeth Sinclairová.

Až doposud se přitom za největší organismus světa považovala klonální kolonie topolu osikového, které se říká Pando. Roste v Utahu a měří asi 43 hektarů – tedy necelého půl kilometru čtverečního. 

Tajemství obrů

Bioložka Elizabeth Sinclairová, která organismus studovala, uvedla, že kromě obrovské velikosti je rostlina jedinečná tím, že má dvakrát více chromozomů než její oceánské příbuzné, což znamená, že je takzvaně polyploidní.

„Ke zdvojení celého genomu prostřednictvím polyploidie – zdvojnásobení počtu chromozomů – dochází při křížení diploidních rodičovských rostlin. Nový semenáč obsahuje 100 procent genomu od každého z rodičů, místo obvyklých 50 procent,“ vysvětlila bioložka. „Polyploidní rostliny se často vyskytují na místech s extrémními podmínkami prostředí, často jsou sterilní, ale mohou pokračovat v růstu, pokud je necháme v klidu – a právě to se podařilo této obří mořské trávě. Dokonce i bez úspěšného kvetení a produkce semen se zdá být opravdu odolná, protože zažívá širokou škálu teplot a slanosti plus extrémně vysoké světelné podmínky, což by dohromady pro většinu rostlin bylo obvykle velmi stresující.“

Vědci teď v Žraločí zátoce uspořádali řadu experimentů, aby pochopili, jak tato rostlina přežívá a prospívá v tak proměnlivých podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 8 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 12 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 17 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...