Řeky po celém světě jsou plné léků a kofeinu. Vědci se bojí dopadů na přírodu i mutací mikrobů

Nová zpráva vědců z University of York varuje, že znečištění světových řek léky a farmaceutickými výrobky představuje „hrozbu pro životní prostředí i globální zdraví“. Ve své studii totiž ve vodních tocích našli vysoké koncentrace paracetamolu, nikotinu, kofeinu, ale i léky proti epilepsii a cukrovce.

Tento výzkum patří k nejrozsáhlejším, jaké kdy byly provedeny. Zkoumal řeky prakticky po celém světě. Mezi nejvíc znečištěné patřily ty v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Naopak nejlépe dopadly řeky na Islandu, v Norsku a v amazonském deštném pralese.

Vědci v této studii prozkoumali zatím jen koncentrace a druhy léčiv, které se v řekách nacházejí, ale neanalyzovali v ní dopad těchto farmaceutických sloučenin na rostliny a živočichy. Nicméně řada těchto důsledků už známá je – například se už desítky let ví, že když se do vody ve volné přírodě dostane lidská antikoncepce, může to ovlivnit vývoj a reprodukci ryb.

Výzkumníci se současně obávají, že zvýšené množství antibiotik v řekách by mohlo v budoucnu omezit jejich léčivou účinnost – čím častěji se budou mikroorganismy s antibiotiky setkávat, tím snadněji a rychleji se naučí vybudovat si proti nim nějakou formu odolnosti. A tím hůře pak budou antibiotika v důsledku léčit lidi.

Řeky celého světa trpí

Vědci v této studii odebírali vzorky vody z více než tisícovky testovacích míst v asi stovce zemí po celém světě, včetně České republiky. Ukázalo se přitom, že více než čtvrtina z 258 odebraných vzorků řek obsahovala takzvané aktivní farmaceutické látky v množství, které je považováno za nebezpečné pro vodní organismy.

„Obvykle se děje to, že tyto chemické látky užíváme, mají na nás určité žádoucí účinky a pak naše tělo opustí,“ komentoval pro stanici BBC News výsledky hlavní autor výzkumu John Wilkinson. „Teď víme, že ani ty nejmodernější účinné čistírny odpadních vod nejsou schopny tyto sloučeniny zcela odbourat dřív, než se dostanou do řek nebo jezer,“ dodal.

Řeky s nabídkou jako lékárna

Dvěma nejčastěji nacházenými léky byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin, používaný k léčbě cukrovky.

Vysoké koncentrace byly zjištěny také u chemických látek, které se používají při odpočinkových aktivitách – dominantní byl kofein, který je obsažený například v kávě, a nikotin, jenž je základem cigaret. Velmi často se objevoval také paracetamol, tedy látka využívaná v řadě léků proti bolesti. A v Africe byl ve vysokých koncentracích nalezen také artemisinin, který se používá v lécích proti malárii.

„Můžeme říci, že dopad těchto léčiv v řekách je pravděpodobně negativní, ale je třeba provést individuální testy s každým z nich – a studií je poměrně málo,“ upozorňuje ekoložka Veronica Edmondsová-Brownová z britské University of Hertfordshire. „Situace se bude jen zhoršovat, protože stále častěji používáme farmakologická řešení jakýchkoli nemocí, ať už fyzických nebo duševních.“

Hrozba pro všechny

Zpráva uvádí, že zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl vést také k rozvoji rezistentních bakterií, což by poškodilo účinnost léků a v konečném důsledku představovalo „globální hrozbu pro životní prostředí a zdraví všech na planetě“.

Nejvíce znečištěná místa se nacházela převážně v zemích s nízkými až středními příjmy a v oblastech, kde dochází k vypouštění odpadních vod, špatnému nakládání s odpadními vodami a výrobě léčiv.

„V Nigérii a v Jihoafrické republice jsme zaznamenali kontaminované řeky s velmi vysokou koncentrací léčiv, což je způsobeno nedostatečnou infrastrukturou v oblasti čištění odpadních vod,“ uvedl další z autorů studie Mohamed Abdallah. „Je to opravdu znepokojující, protože těm látkám jsou vystaveni nejzranitelnější lidé s nejmenším přístupem ke zdravotní péči.“

Česká republika se umístila v řebříčku nejvíce znečištěných řek přesně v průměru – je na tom velmi podobně jako sousední státy, jako třeba Maďarsko nebo Německo. Vědci ve studii analyzovali vodu v Berounce a Vltavě.

Srovnání znečištění řek
Zdroj: PNAS

Těžká cesta k nápravě

Hlavní autor zprávy, profesor Wilkinson, se obává, že jakékoliv řešení bude nejen těžké, ale dokonce spíše nemožné. „K řešení problému bude zapotřebí mnoha lidí, kteří jsou mnohem chytřejší než já,“ řekl. „Jednou z mála věcí, které by mohly mít vliv již nyní, je správné užívání léků.“

To by znamenalo ztížit dostupnost léků, jako jsou antibiotika, a zpřísnit omezení dávek. Celá zpráva vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 1 hhodinou

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 4 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 5 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 6 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 7 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 9 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 10 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 11 hhodinami
Načítání...