NASA oznámila, že se ISS v lednu 2031 zřítí do oceánu. Rusku se to nelíbí

Nahrávám video

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Podle rozpočtových odhadů agentury NASA dojde ke shození ISS z oběžné dráhy do oceánu za devět let – v lednu 2031. Poté, co stanice opustí orbitu, začne klesat a nakonec spadne do Tichého oceánu v „bodě Nemo“, což je lokalita, které se někdy přezdívá Vesmírný hřbitov.

Tato oblast je totiž místem, které je nejvzdálenější od jakékoliv pevniny – od té nejbližší ji dělí 2700 kilometrů. Proto se stala i místem posledního odpočinku vyřazených vesmírných stanic, starých družic a dalšího lidmi vyrobeného vesmírného odpadu.

Oblast kolem vesmírného hřbitova, známá také jako „oceánský pól nepřístupnosti“ nebo „neobydlená oblast jižního Pacifiku“, je známá naprostou absencí lidské činnosti. Je to „v podstatě nejvzdálenější místo od jakékoliv lidské civilizace, jaké můžete najít“, uvedla NASA.

Co bude mezi tím?

Robyn Gatensová, ředitelka Mezinárodní vesmírné stanice v ústředí NASA, ocenila ohromné vědecké zásluhy, které ISS lidstvu přinesla, ale současně uvedla, že ISS není a nebyla konečným cílem. Tím je „položit základy pro komerční budoucnost na nízké oběžné dráze Země“. NASA podle ní chce v budoucnu plnit své mise tím, že si bude pronajímat prostor u komerčních dodavatelů.

„Těšíme se, že se budeme moci podělit o naše poznatky a provozní zkušenosti se soukromým sektorem, abychom mu pomohli vytvořit bezpečné, spolehlivé a nákladově efektivní destinace ve vesmíru,“ uvedl v prohlášení Phil McAlister, ředitel komerčních kosmických projektů v NASA.

Agentura odhaduje, že přechod jejího kosmického výzkumu ze specializované vesmírné stanice na pronájem prostor na palubách komerčních vesmírných misí by jen v roce 2031 ušetřil 1,3 miliardy dolarů a že tyto úspory by mohly být „použity na iniciativy v oblasti výzkumu hlubokého vesmíru, což by agentuře umožnilo další a rychlejší výzkum hlubokého vesmíru“.

Jaký bude pád

Mezinárodní vesmírná stanice má přibližně rozměry hřiště na americký fotbal, od listopadu 2000 je nepřetržitě obsazena astronauty. Původně měla fungovat jen 15 let, ale NASA v nové zprávě uvedla, že „má důvěru, že životnost ISS lze dále prodloužit až do roku 2030“, ačkoli některé analýzy její životaschopnosti se stále provádějí.

Pád do „bodu Nemo“ nebude pro experty nic nového. Od roku 1971 se tam potopilo téměř tři sta různých kusů vesmírného odpadu, mezi nimi více než stovka ruských zásobovacích raket a také pětice vesmírných stanic – včetně ruského Miru. 

Point Nemo
Zdroj: Google Earth

Konec vesmírné stanice bude pravděpodobně dost „vizuální“. K pádu ruské vesmírné stanice Mir došlo v březnu 2001, kdy nákladní loď zažehla motory, které stanici vytlačily z oběžné dráhy a poslaly ji k zemi. Zatímco solární panely a další okrajové části vesmírné stanice se během pádu odlomily, asi 20 až 25 tun zbytků spadlo. Došlo během toho k výraznému sonickému třesku. Jiné dopady zaznamenané nebyly. ISS je ale výrazně větší – její celková hmotnost se pohybuje kolem 450 tun, tedy asi jako 450 menších automobilů.

Ruské námitky

Ve čtvrtek se už ale proti americkému plánu vyjádřil ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Na svém twitterové účtu uvedl, že toto rozhodnutí musí být společné, protože ISS je jeden „oganismus“.

Podle ruské agentury RIA je technicky pád ISS připraven, protože už od vzniku stanice se s jejím řízeným zánikem v oceánu počítalo. 

Bez ruské strany se ale reálně neobejde, protože za změnu oběžné dráhy stanice s pomocí kosmické lodi Progress MS odpovídají ruští specialisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 12 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánovčera v 19:15

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
včera v 13:05

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
včera v 12:18

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
včera v 11:29

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
včera v 11:01

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...