Virus dengue mění chování komárů. Ti nakažení mnohem víc bodají

Když vědci analyzovali videa komárů přenášejících horečku dengue, odhalili, že tento hmyz saje krev savců výrazně častěji než nenakažení komáři – podle nové studie to až ztrojnásobuje možnosti přenosu nemoci. Mezinárodní vědecký tým, který za prací stojí, tvrdí, že jejich zjištění by mohla pomoci s vyvinutím účinnějších strategií boje proti této smrtelné nemoci.

To, jak se komáři chovají, když se krmí krví savců, je zásadním faktorem. Právě to totiž určuje, jak moc šíří viry horečky dengue. Předchozí studie o tom, jak infekce virem dengue ovlivňuje krmení komárů a následně přenos viru, vedly až doposud k rozporuplným výsledkům. Nová práce proto využila ty nejmodernější metody, jaké věda nabízí – zejména analýzu videa sajících komárů.

„Vzhledem k tomu, že velmi důkladná analýza chování při krmení není při práci v terénu možná, bylo pro nás zásadní vytvořit laboratorní model krmení komárů, abychom ho mohli důkladně prostudovat,“ uvedl Adam Claridge-Chang, hlavní spoluautor studie. Video s vysokým rozlišením zachycovalo krev sající komáry – jak ty, kteří jsou nakažení virem horečky dengue, tak ty neinfikované. Tyto záběry pak analyzoval speciální počítačový software, který rozdělil jednotlivé prvky chování komárů na několik segmentů.

„Zjistili jsme, že virus dengue zvyšuje přitažlivost savců pro komáry i počet komářích kousnutí,“ uvedli autoři práce. „Vyšší přitažlivost savčího hostitele zvyšuje šanci, že ho komár napadne, a větší počet kousnutí zvyšuje počet případů přenosu, protože každé kousnutí vede k přenosu viru.“

Jak virus mění komára

Vědci zjistili, že infikovaní komáři jsou při prvním zasunutí sosáku výrazně méně schopni najít krevní řečiště, ze kterého by se napili. Místo toho musí sosák zasunovat znovu a znovu, dokud se jim to nepodaří. Jenže při každém zasunutí infikovaný komár uvolní do kůže hostitele sliny přenášející virus, v tomto případě dengue.

„Vrhá to úplně nové světlo na způsoby, jakými virus mění svou schopnost být přenášen,“ překvapilo Juliena Pompona, který se na studii podílel. „Tato práce pomůže zlepšit naše chápání epidemiologie horečky dengue, a lépe tak přizpůsobit strategie kontroly onemocnění,“ dodává.

Nebezpečný virus

Horečka dengue je onemocnění přenášené komáry, které každoročně postihuje více než čtyři sta milionů lidí na celém světě a na které umírá ročně přibližně čtyřicet tisíc lidí. U většiny lidí infekce nezpůsobuje žádné příznaky nebo způsobuje jen mírné onemocnění, jako je nevolnost, zvracení, vyrážka, horečka nebo bolest. Asi u jednoho z dvaceti nakažených lidí se však vyvine těžká forma horečky dengue, která může vést k šoku, vnitřnímu krvácení a někdy dokonce i ke smrti.

„Tato nemoc je endemická pro Singapur a jihovýchodní Asii a pravidelně zde dochází k epidemiím,“ doplňuje Pompon. „Neexistují zatím žádné prostředky, jak tuto nemoc kontrolovat, a proto potřebujeme aktivní výzkum, abychom vyvinuli nějaké nové způsoby.“

Tým, v němž pracuje, chce v budoucnu porozumět molekulárním mechanismům, které stojí za těmito změnami chování komárů. Pokud se jim podaří identifikovat gen nebo protein, který je za tyto změny zodpovědný, vědci by mohli být schopni navrhnout chemické látky, které by je změnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 mminutami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 3 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...