Mikrobi v moři i v půdě se učí, jak se živit plasty. Na znečištěných místech je evoluce nejrychlejší

Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.

Studie, která vyšla v odborném časopise Microbial Biology, se poprvé ve velkém měřítku zabývá potenciálem mikrobů rozkládat plasty, a to na základě vyhodnocení vzorků DNA z životního prostředí a také ze souboru dat enzymů, které věda už dříve prozkoumala. Vědci v tomto souboru našli víc než 30 tisíc enzymů s potenciálem rozkládat deset různých typů plastů.

Ještě zajímavější zjištění je, že typ a množství enzymů koreluje s tím, jak velké je znečištění plasty na jednotlivých místech. Jde o zatím neprokázanou teorii, ale podle autorů je velmi pravděpodobné, že právě silné znečištění způsobuje evoluci těchto mikroskopických organismů.

„Našli jsme několik důkazů, které potvrzují skutečnost, že globální potenciál mikrobiomu pro rozklad plastů silně odpovídá tomu, jak moc je životní prostředí znečištěné umělými hmotami - což je významným důkazem toho, jak životní prostředí reaguje na tlak, který na něj vyvíjíme,“ řekl deníku The Guardian spoluautor studie Aleksej Železniak, profesor na Chalmersově technické univerzitě ve Švédsku.

Podle studie byl vyšší počet enzymů zjištěn v hlubších vrstvách oceánu, kde je také větší množství plastů. Na pevnině zase vědci zjistili, že je zde více enzymů, které mohou rozkládat plasty s ftalátovými přísadami, jež se častěji vyskytují v půdě než v oceánech.

„Nečekali jsme, že najdeme tak velké množství enzymů napříč tolika různými mikroby a environmentálními prostředími,“ uvedl Jan Zrimec, hlavní autor studie a profesor na Chalmers University of Technology. „Jde o překvapivý objev, který hodně dobře ukazuje, jak velký je rozsah tohoto problému.“

Výzkum také naznačuje některá pozitiva: protože se mikroorganismy naučily velmi rychle a dost účinně rozkládat plasty, mohla by věda jejich schopnosti využít pro rozklad a recyklaci umělých hmot. To by mohlo pomoci vyřešit stále větší problém s tím, že naše civilizace se tohoto odpadu zatím nedokáže smysluplně zbavovat.

Historie plastů a mikrobů

Vědci poprvé objevili mikroby trávící plasty v Japonsku v roce 2016. V roce 2018 výzkumníci analyzovali strukturu tohoto přírodního enzymu, a přitom náhodou vytvořili superenzym, který rozkládá plast během několika dní.

V roce 2020 se vědcům podařilo vytvořit mutantní enzym, který dokáže rozložit plastové lahve během několika hodin, což je výrazné zlepšení ve srovnání s přibližně 450 lety, které to normálně trvá, než se plastové lahve rozloží samy.

„Přestože rozmanitost mikrobiálních společenstev je stále neprozkoumaná, degradace plastů mikroorganismy má velký potenciál pro revoluční změnu v nakládání s globálním plastovým odpadem,“ uzavírá studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 18 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 20 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 21 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 22 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 23 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.