Mikrobi v moři i v půdě se učí, jak se živit plasty. Na znečištěných místech je evoluce nejrychlejší

Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.

Studie, která vyšla v odborném časopise Microbial Biology, se poprvé ve velkém měřítku zabývá potenciálem mikrobů rozkládat plasty, a to na základě vyhodnocení vzorků DNA z životního prostředí a také ze souboru dat enzymů, které věda už dříve prozkoumala. Vědci v tomto souboru našli víc než 30 tisíc enzymů s potenciálem rozkládat deset různých typů plastů.

Ještě zajímavější zjištění je, že typ a množství enzymů koreluje s tím, jak velké je znečištění plasty na jednotlivých místech. Jde o zatím neprokázanou teorii, ale podle autorů je velmi pravděpodobné, že právě silné znečištění způsobuje evoluci těchto mikroskopických organismů.

„Našli jsme několik důkazů, které potvrzují skutečnost, že globální potenciál mikrobiomu pro rozklad plastů silně odpovídá tomu, jak moc je životní prostředí znečištěné umělými hmotami - což je významným důkazem toho, jak životní prostředí reaguje na tlak, který na něj vyvíjíme,“ řekl deníku The Guardian spoluautor studie Aleksej Železniak, profesor na Chalmersově technické univerzitě ve Švédsku.

Podle studie byl vyšší počet enzymů zjištěn v hlubších vrstvách oceánu, kde je také větší množství plastů. Na pevnině zase vědci zjistili, že je zde více enzymů, které mohou rozkládat plasty s ftalátovými přísadami, jež se častěji vyskytují v půdě než v oceánech.

„Nečekali jsme, že najdeme tak velké množství enzymů napříč tolika různými mikroby a environmentálními prostředími,“ uvedl Jan Zrimec, hlavní autor studie a profesor na Chalmers University of Technology. „Jde o překvapivý objev, který hodně dobře ukazuje, jak velký je rozsah tohoto problému.“

Výzkum také naznačuje některá pozitiva: protože se mikroorganismy naučily velmi rychle a dost účinně rozkládat plasty, mohla by věda jejich schopnosti využít pro rozklad a recyklaci umělých hmot. To by mohlo pomoci vyřešit stále větší problém s tím, že naše civilizace se tohoto odpadu zatím nedokáže smysluplně zbavovat.

Historie plastů a mikrobů

Vědci poprvé objevili mikroby trávící plasty v Japonsku v roce 2016. V roce 2018 výzkumníci analyzovali strukturu tohoto přírodního enzymu, a přitom náhodou vytvořili superenzym, který rozkládá plast během několika dní.

V roce 2020 se vědcům podařilo vytvořit mutantní enzym, který dokáže rozložit plastové lahve během několika hodin, což je výrazné zlepšení ve srovnání s přibližně 450 lety, které to normálně trvá, než se plastové lahve rozloží samy.

„Přestože rozmanitost mikrobiálních společenstev je stále neprozkoumaná, degradace plastů mikroorganismy má velký potenciál pro revoluční změnu v nakládání s globálním plastovým odpadem,“ uzavírá studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 9 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 15 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 18 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 19 hhodinami
Načítání...