Změny klimatu už za pár let dopadnou na zemědělství, varuje studie. Největší problém bude mít kukuřice

Podle nové studie německých klimatologů a NASA, která vyšla v odborném časopise Nature Food, hrozí lidstvu závažná rizika spojená s nedostatkem potravin v blízké budoucnosti. Vědci popsali, že předpokládané následky změn klimatu budou mít dramatický dopad na budoucí výnosy plodin a tedy i na cenu potravin a jejich dostupnost.

„Vidíme, že nové klimatické podmínky posouvají výnosy plodin mimo jejich obvyklý rozsah ve stále více regionech. Emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností přinášejí vyšší teploty, změny v rozložení srážek i více oxidu uhličitého v ovzduší. To všechno ovlivňuje růst plodin – a my jsme zjistili, že k nástupu signálu klimatické změny, tedy k době, kdy se mimořádné roky stanou normou – dojde během příštího desetiletí nebo brzy poté,“ vysvětluje hlavní autor studie Jonas Jägermeyr, klimatolog z Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA a Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že se to stane v mnoha klíčových regionech, které jsou celosvětově zásobárnou potravin. „To znamená, že zemědělci se musí mnohem rychleji přizpůsobit, například změnou termínů setí nebo používáním jiných odrůd plodin, aby se vyhnuli vážným ztrátám,“ popisuje možnou adaptaci vědec – připouští ale současně, že zřejmě bude nutné i to, aby se zemědělství přesouvalo do oblastí vyšších zeměpisných šířek.

Výnosy kukuřice klesnou, výnosy pšenice vzrostou

Tým vědců pod jeho vedením vytvořil zatím největší soubor prognóz budoucích výnosů – využil na to kombinaci nových klimatických prognóz a různých nejmodernějších modelů růstu zemědělských plodin. Autoři tvrdí, že zjistili významné změny už ve velmi blízké budoucnosti, a to ve většině důležitých zemědělských oblastí. Kukuřice se pěstuje v široké škále zeměpisných šířek, včetně subtropických a tropických zemí, kde bude vyšší teplota škodlivější než v chladnějších oblastech vysokých zeměpisných šířek. V Severní a Střední Americe, západní Africe, střední a východní Asii se výnosy kukuřice v příštích letech potenciálně sníží o více než pětinu.

U pšenice, která nejlépe roste v mírném podnebí, může naopak dojít ke zvýšení produktivity na současných pěstitelských plochách v důsledku změny klimatu, včetně oblastí na severu Spojených států, Kanady a Číny.

Nerovnost se bude zvětšovat

„Jedním z efektů, které z údajů jasně vyplývají, je, že chudší země pravděpodobně zaznamenají nejprudší pokles výnosů svých hlavních základních plodin. To ještě zvýší už dnes existující rozdíly v potravinové bezpečnosti i bohatství,“ komentoval výsledky spoluautor studie Christoph Müller z Postupimského institutu.

Důležité podle něj je, že ani přírůstky pšenice na globálním Severu nevyrovnávají ztráty z pěstování kukuřice na globálním Jihu. Chudé země a samozřejmě i samotní postižení drobní zemědělci často nemají prostředky na to, aby si obstarali potraviny na světovém trhu. Předpokládané zásadní změny ve struktuře zemědělské produkce by se tak v některých regionech mohly stát rizikem pro potravinovou bezpečnost, zatímco jiné by z nich mohly profitovat.

Teplota sama o sobě ale není jediným faktorem, který má význam pro budoucí výnosy plodin. Vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře má pozitivní vliv na růst plodin, zejména pšenice. Mohl by ale současně snížit jejich nutriční hodnotu. Zvyšování globálních teplot je také spojeno se změnami v rozložení srážek a především s délkou trvání vln veder a sucha – všechny tyto faktory představují další rizika.

„Dokonce i v případě optimistických scénářů změny klimatu, kdy společnost splní cíle k omezení růstu globální teploty, čelí globální zemědělství nové klimatické realitě,“ dodal Jägermeyr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 14 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...