Zvířata umírala v toxické kaši. Vědci popsali, jak vypadala nejhorší katastrofa v dějinách Země

Před čtvrt miliardou roků došlo k jednomu z nejhorších vymírání v dějinách Země. Příčinou byly vulkanické erupce, které uvolnily do atmosféry masivní emise skleníkových plynů. Na Zemi se pak zvýšily teploty natolik, že nedokázaly přežít téměř všechny druhy v oceánech a na souši. Nový výzkum popsal, že dopadům apokalypsy neunikla ani zvířata v řekách a jezerech.

Masové vymírání na konci permu před zhruba 252 miliony lety bylo podle vědců vůbec nejhorší katastrofou v dějinách planety. V důsledku kataklyzmatických změn vymřelo 77 až 96 procent všech vodních a suchozemských druhů; novější odhady tento údaj zpřesňují na 81 procent. Vymřeli tehdy například poslední trilobiti.

O dopadu permského vymírání se až doposud mnoho nevědělo. Nově vydaná studie mezinárodního vědeckého týmu ukázala, že vymírali i tvorové ve sladké vodě – ale z poněkud jiných příčin, než jen kvůli pouhému oteplení. Zvířata všech druhů hynula kvůli toxickým sinicím, které se díky novým klimatickým podmínkám přemnožily.

Ve zdravém ekosystému poskytují mikroskopické řasy a sinice vodním živočichům kyslík, který vzniká jako odpad při jejich fotosyntéze. Když se ale sinice přemnoží, vyčerpávají z vody volný kyslík, a naopak do ní uvolňují toxiny. Když paleontologové a geologové prostudovali fosilní záznamy z okolí Sydney, zjistili, že právě tohle se stalo na konci permu, krátce poté, co začaly vybuchovat sopky.

Přemnožené sinice na kanadském jezeře Lake St. Clair v létě roku 2015
Zdroj: Reuters

Sinice útočí

Důkazy ukazují, že množství nových sinic a mikroskopických řas (neboli vodního květu) tehdy bylo enormní. Podle vědců totiž po erupcích došlo k vymření tvorů, kteří se sinicemi u dna živí – a v ekosystémech se pak po další miliony let nenašel jiný organismus, který by přemnožení mikroorganismů dokázal zastavit.

Sladkovodní systémy pak byly plné řas a bakterií, což zásadním způsobem zpomalilo návrat ostatních živých organismů. „Snažíme se pochopit, v jakých podmínkách tyto rostliny žily, například jestli šlo o jezerní usazeniny nebo říční,“ uvedla spoluautorka studie Tracy Franková.

Pravěké vody tehdy vypadaly jako jedovatá hustá polévka. Recept na ni byl podle vědců jednoduchý, měl tři hlavní přísady: vysoké emise skleníkových plynů, vysoké teploty a dostatek živin. První dvě složky zajistily erupce sopek, třetí přineslo odlesňování. Poté, co kvůli vysokým teplotám a rozsáhlým požárům uschly stromy, eroze odnesla půdu do řek a jezer a zajistila tak mikroorganismům dostatek potřebných živin.

Když vědci porovnali fosilní záznamy různých masových vymírání v minulosti, která nějak souvisela s oteplováním, zjistili, že jsou si velmi podobná. To podle nich ukazuje, že sinice jsou recidivisty – za vymírání všeho živého jsou zodpovědné opakovaně.

Podle autorů jsou tyto výsledky důležité i pro současnost. V důsledku klimatických změn, které způsobují skleníkové plyny, totiž vodního květu rychle přibývá a objevují se první případy masivních otrav toxiny, jež se z něj uvolňují.

„V jezerech a v mělkých mořských ekosystémech pozorujeme stále častější kvetení toxických řas, které souvisí se zvyšováním teploty a změnami v rostlinných společenstvech, což vede ke zvyšování příspěvků živin do sladkovodního prostředí,“ říká Franková. „Takže je tu mnoho paralel s dneškem. Vulkanismus byl v minulosti zdrojem oxidu uhličitého. Ale víme, že rychlost přísunu oxidu uhličitého, která byla tehdy pozorována, byla podobná rychlosti nárůstu, kterou pozorujeme dnes, a to v důsledku antropogenních vlivů,“ dodává vědkyně.

Znalosti pro pochopení dneška

Díky nové studii si podle ní nyní můžeme udělat lepší představu o tom, jak moc se klima v minulosti měnilo, jaké jsou extrémy, jak rychle se může měnit nebo jaké jsou příčiny klimatických změn. To dává vědcům znalosti potřebné pro pochopení toho, co se děje v současnosti.

„Další paralelou je, že nárůst teploty na konci permu se shodoval s masivním nárůstem lesních požárů. Jednou z věcí, které ničily celé ekosystémy, byly požáry, a to vidíme právě teď na místech, jako je Kalifornie. Člověk si klade otázku, jaké budou dlouhodobější důsledky takových událostí, protože se stále více rozšiřují,“ doplňuje spoluautor studie Chris Fielding.

„Jedná se o jasné příznaky nevyváženého ekosystému a tato studie naznačuje, že dopady událostí spojených s vodním květem se mohou projevovat extrémně dlouho. Na rozdíl od druhů, které v minulosti postihlo masové vymírání, ale máme možnost jejich přemnožení zabránit tím, že budeme udržovat naše vody čisté a omezíme emise skleníkových plynů,“ uzavírá vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 16 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 17 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 19 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 20 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 21 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 22 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...