Start rakety k ISS sledovali s napětím i čeští vědci a studenti. Mají v ní svůj magnetometr

Nahrávám video

Z Mysu Canaveral na Floridě v neděli odstartovala nákladní vesmírná loď Dragon společnosti SpaceX. Před zhruba dvěma hodinami přistála s více než 2170 kilogramy zásob a vybavení na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Raketa Falcon 9, která ji vynesla, se pak úspěšně vrátila na zemi. Tentokrát let s napětím sledovali i čeští vědci a studenti. Na palubě je totiž i jejich experiment, který bude sledovat nejen elektromagnetické pole Země, ale i samotné stanice.

Tým studentů z Hasseltské univerzity v Belgii, kde působí i Češi, přihlásil svůj experiment do programu Evropské vesmírné agentury už loni na jaře. Na přípravu citlivého magnetometru, který využívá vlastnosti diamantů, pak měli jen rok.

„Bylo to super, adrenalin, nadšení, hlavně jak jsme tam v celém týmu očekávali, než to vyletí nahoru. Konečně to trochu odlehlo, že už to letí nahoru, tak aspoň den klid,“ řekl student a vedoucí studentského týmu projektu OSCAR-QUBE Jaroslav Hrubý.

Vedoucí výzkumné skupiny pro kvantovou fotoniku na IMO-IMOMEC Miloš Nesládek pak připomněl náročné práce studentů, protože museli připravit prototyp zařízení, které je funkční a „nemůže mít potom žádné poruchy“.

Příprava na další pokusy

Loď Dragon vynesla do vesmíru raketa Falcon. Na palubě lodi byli kromě jiného i čerstvé potraviny jako avokádo, citrony a zmrzlina, které mají zpestřit jídelníček sedmi astronautů pobývajících v současné době na stanici.

Zásilka zahrnuje i materiál pro další vědecké pokusy, včetně mravenců a žábronožek. Například vědci Wisconsinského univerzitního systému posílají na Mezinárodní vesmírnou stanici semena huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), plevelné rostliny, kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Vyslané vzorky betonu, solárních článků a dalšího materiálu mají být otestovány ve stavu beztíže.

Japonský start-up Gitai vyzkouší ve vesmíru robotickou paži, která by měla v budoucnu zastoupit kosmonauty při šroubování předmětů a dalších běžných pracích. První testy budou provedeny uvnitř vesmírné stanice, budoucí modely robotické paže by se pak měly využívat i ve volném kosmu při různých opravách. Už v roce 2025 by se mohly tyto roboty podílet na výstavbě základny a těžbě vzácných nerostů na Měsíci, uvedl představitel firmy Tojotaka Kozuki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 17 hhodinami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.