Vypadal jako třímetrový šakal. Vědci objevili pravěkého předchůdce velryb, který chodil po souši

Fosilii dosud neznámého čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili vědci v egyptské poušti. Asi tři metry dlouhé zvíře může podle paleontologů přispět k pochopení vývoje kytovců.

Savec s krátkýma nohama a dlouhým ocasem žil podle vědců před přibližně třiačtyřiceti miliony let, tedy asi dvacet milionů let po vyhynutí dinosaurů. Patří do skupiny vyhynulých kytovců, kteří se ještě stále pohybovali na souši, ale o něco lépe v moři.

Paleontologové objevili kosterní pozůstatky v oáze Fajjúm, která leží nedaleko Káhiry. Oblast, kterou kdysi pokrývalo moře, je na fosilie velryb, žraloků či krokodýlů bohatá. Nedaleko oázy leží muzeum, které návštěvníky seznámí s vyhynulými kytovci.

Analýza fosilie
Zdroj: Reuters

Kytovec, který žil na souši

Nově objevený druh čtyřnohého předchůdce velryb dostal jméno Phiomicetus anubis. Latinský název odkazuje k oáze Fajjúm a staroegyptskému bohu zemřelých a pohřbívání Anubisovi, který bývá znázorňován s hlavou psa nebo šakala – paleontologům jeho hlava právě toto zvíře připomínala.

Tři metry dlouhý a šest set kilogramů těžký savec byl pravděpodobně vrcholovým predátorem, uvedli jeho objevitelé. Nález podle nich přispěje k pochopení vývoje kytovců, který byl pro vědce ještě koncem minulého století velkou záhadou. Paleontologové poté z nálezů usoudili, že kytovci se před několika desítkami milionů let vyvinuli ze suchozemských savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...