Astronomové pozorovali dvě mimořádně rudá tělesa v pásu asteroidů. Jde o cizince z velké dálky

Jsou červené, jsou dost velké a jejich vlastnosti říkají, že v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nemají co pohledávat. Dvě nově objevené planetky vypadají podle japonské vesmírné agentury JAXA mnohem více jako tělesa, která se nacházejí za oběžnou drahou Neptunu – což podle astronomů velmi dobře ukazuje, jak chaotické podmínky v době mládí Sluneční soustavy panovaly.

Výzkum vedl astronom Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA) Sunao Hasegawa a pod jeho patronací vědci z několika světových univerzit sledovali pomocí teleskopů hlavní pás asteroidů, který leží mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Zajímaly je zejména asteroidy větší než 100 kilometrů – ty totiž zřejmě přežily z dob mladé Sluneční soustavy a mohly by představovat cenné svědectví o tom, jaké podmínky tehdy v soustavě panovaly.

Mezi objekty ve sledované zóně identifikovali dvě planetky, které dostaly jména 203 Pompeja a 26 Justitia. První má průměr 110 kilometrů, druhá je asi polovičních rozměrů a obě se vyznačují neobvykle červeným spektrem, což znamená, že odrážejí hodně červeného světla. Jsou dokonce červenější než planetky typu D, které byly až doposud považovány za nejčervenější objekty v pásu asteroidů.

Podle studie vydané v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters svými vlastnostmi připomínají transneptunské objekty, tedy asteroidy, které se nacházejí až za oběžnou drahou nejvzdálenější planety Sluneční soustavy – Neptunu. Podle autorů práce by to mohlo znamenat, že se tato tělesa zformovala až v této oblasti, takzvaném Kuiperově pásu. A potom se nějakým způsobem dostaly do nitra Sluneční soustavy.

Vně Sluneční soustavy

Vnější Sluneční soustava je totiž plná materiálu, který tam zůstal po jejím vzniku, a zdejší objekty obsahují složité organické sloučeniny, jako je metan a metanolový led, které objektům při pohledu spektrografem dodávají typický načervenalý vzhled. Naproti tomu objekty ve vnitřní Sluneční soustavě obsahují jen nepatrné stopy organického materiálu, takže mají tendenci odrážet modré světlo.

Do pásu mezi Jupiterem a Marsem se planetky Pompeja a Justitia musely podle vědeckých hypotéz přesunout v dobách, kdy Sluneční soustava byla ještě mladá. Pokud se to potvrdí, pak nový objev ukazuje, jak chaotické podmínky tehdy panovaly a že se materiály z různých částí Sluneční soustavy mohly občas mísit dohromady.

Astronomové by proto chtěli ve výzkumu pokračovat a v budoucnu jejich výskyt migrujících objektů popsat mnohem přesněji – mohli by tak získat velmi přesný vhled do minulosti Sluneční soustavy, a tedy i podmínek, za nichž vznikal na Zemi život.

Autoři dodávají, že výsledky jejich studie také zlepšují vyhlídky na fyzický výzkum planetek. Pokud by totiž chtěla nějaká kosmická agentura zkoumat planetky, které existují za Neptunem, nemusela by vysílat misi až do této extrémní vzdálenosti, ale stačilo by ji poslat „jen“ do pásu asteroidů za Marsem, kde se tyto objekty vyskytují také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 6 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 21 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...