Astronomové pozorovali dvě mimořádně rudá tělesa v pásu asteroidů. Jde o cizince z velké dálky

Jsou červené, jsou dost velké a jejich vlastnosti říkají, že v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nemají co pohledávat. Dvě nově objevené planetky vypadají podle japonské vesmírné agentury JAXA mnohem více jako tělesa, která se nacházejí za oběžnou drahou Neptunu – což podle astronomů velmi dobře ukazuje, jak chaotické podmínky v době mládí Sluneční soustavy panovaly.

Výzkum vedl astronom Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA) Sunao Hasegawa a pod jeho patronací vědci z několika světových univerzit sledovali pomocí teleskopů hlavní pás asteroidů, který leží mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Zajímaly je zejména asteroidy větší než 100 kilometrů – ty totiž zřejmě přežily z dob mladé Sluneční soustavy a mohly by představovat cenné svědectví o tom, jaké podmínky tehdy v soustavě panovaly.

Mezi objekty ve sledované zóně identifikovali dvě planetky, které dostaly jména 203 Pompeja a 26 Justitia. První má průměr 110 kilometrů, druhá je asi polovičních rozměrů a obě se vyznačují neobvykle červeným spektrem, což znamená, že odrážejí hodně červeného světla. Jsou dokonce červenější než planetky typu D, které byly až doposud považovány za nejčervenější objekty v pásu asteroidů.

Podle studie vydané v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters svými vlastnostmi připomínají transneptunské objekty, tedy asteroidy, které se nacházejí až za oběžnou drahou nejvzdálenější planety Sluneční soustavy – Neptunu. Podle autorů práce by to mohlo znamenat, že se tato tělesa zformovala až v této oblasti, takzvaném Kuiperově pásu. A potom se nějakým způsobem dostaly do nitra Sluneční soustavy.

Vně Sluneční soustavy

Vnější Sluneční soustava je totiž plná materiálu, který tam zůstal po jejím vzniku, a zdejší objekty obsahují složité organické sloučeniny, jako je metan a metanolový led, které objektům při pohledu spektrografem dodávají typický načervenalý vzhled. Naproti tomu objekty ve vnitřní Sluneční soustavě obsahují jen nepatrné stopy organického materiálu, takže mají tendenci odrážet modré světlo.

Do pásu mezi Jupiterem a Marsem se planetky Pompeja a Justitia musely podle vědeckých hypotéz přesunout v dobách, kdy Sluneční soustava byla ještě mladá. Pokud se to potvrdí, pak nový objev ukazuje, jak chaotické podmínky tehdy panovaly a že se materiály z různých částí Sluneční soustavy mohly občas mísit dohromady.

Astronomové by proto chtěli ve výzkumu pokračovat a v budoucnu jejich výskyt migrujících objektů popsat mnohem přesněji – mohli by tak získat velmi přesný vhled do minulosti Sluneční soustavy, a tedy i podmínek, za nichž vznikal na Zemi život.

Autoři dodávají, že výsledky jejich studie také zlepšují vyhlídky na fyzický výzkum planetek. Pokud by totiž chtěla nějaká kosmická agentura zkoumat planetky, které existují za Neptunem, nemusela by vysílat misi až do této extrémní vzdálenosti, ale stačilo by ji poslat „jen“ do pásu asteroidů za Marsem, kde se tyto objekty vyskytují také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...