Jarní mráz, který letos zničil francouzské vinice, bude stále častější. Vědci ukazují na změnu klimatu

Kvůli klimatické změně se značně zvýšila pravděpodobnost výskytu ničivých jarních mrazů, které letos v dubnu mimo jiné způsobily rozsáhlé škody na francouzských vinicích. Vyplývá to z nově zveřejněné studie vědců z několika evropských zemí, informovala agentura AFP.

Výsledkem mrazivého počasí v první polovině dubna byla ve střední Francii škoda v odhadované hodnotě dvou miliard eur (50 miliard korun). Nenadálý prudký pokles teplot zasáhl až osmdesát procent tamních vinic a způsobil ztrátu třetiny francouzské produkce vína. Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie událost označil za „pravděpodobně největší zemědělskou katastrofu začátku 21. století“.

Mráz zasáhl kromě vinařů třeba i pěstitele mandloní či řepy, vláda kvůli tomu pro zemědělce uvolnila mimořádný záchranný balíček v objemu jedné miliardy eur.

Analýza skupiny World Weather Attribution, která se specializuje na souvislosti mezi klimatickou změnou a extrémním počasím, vycházela ze 132 klimatických modelů, pomocí kterých simulovala dopad skleníkových plynů na teploty ve vinařských oblastech Champagne, údolí Loiry a Burgundsko.

Nejdřív vlna vedra, pak mrazivý šok

Výzkumníci z Británie, Francie, Nizozemska a Německa dospěli k závěru, že problémy vinařům způsobila i březnová vlna teplejšího počasí. „V době, kdy tyto mrazy zasáhly, pupeny už vyrašily,“ uvedla spoluautorka studie Friederika Ottová z univerzity v Oxfordu. „A proto mráz vegetaci tolik poškodil,“ dodala.

Klimatická změna podle vědců zvýšila pravděpodobnost, že k podobnému incidentu dojde znovu, zhruba o šedesát procent, uvedl další z autorů studie Robert Vautard z francouzského klimatologického institutu IPSL.

Změna klimatu vede k méně častému mrazivému počasí, rostliny se však díky zvyšování teploty probouzejí každý rok dříve. „Čím je větší teplo, tím víc je vegetace náchylná na pozdní mrazíky,“ vysvětluje další z vědců Nicolas Viovy z IPSL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...