Jarní mráz, který letos zničil francouzské vinice, bude stále častější. Vědci ukazují na změnu klimatu

Kvůli klimatické změně se značně zvýšila pravděpodobnost výskytu ničivých jarních mrazů, které letos v dubnu mimo jiné způsobily rozsáhlé škody na francouzských vinicích. Vyplývá to z nově zveřejněné studie vědců z několika evropských zemí, informovala agentura AFP.

Výsledkem mrazivého počasí v první polovině dubna byla ve střední Francii škoda v odhadované hodnotě dvou miliard eur (50 miliard korun). Nenadálý prudký pokles teplot zasáhl až osmdesát procent tamních vinic a způsobil ztrátu třetiny francouzské produkce vína. Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie událost označil za „pravděpodobně největší zemědělskou katastrofu začátku 21. století“.

Mráz zasáhl kromě vinařů třeba i pěstitele mandloní či řepy, vláda kvůli tomu pro zemědělce uvolnila mimořádný záchranný balíček v objemu jedné miliardy eur.

Analýza skupiny World Weather Attribution, která se specializuje na souvislosti mezi klimatickou změnou a extrémním počasím, vycházela ze 132 klimatických modelů, pomocí kterých simulovala dopad skleníkových plynů na teploty ve vinařských oblastech Champagne, údolí Loiry a Burgundsko.

Nejdřív vlna vedra, pak mrazivý šok

Výzkumníci z Británie, Francie, Nizozemska a Německa dospěli k závěru, že problémy vinařům způsobila i březnová vlna teplejšího počasí. „V době, kdy tyto mrazy zasáhly, pupeny už vyrašily,“ uvedla spoluautorka studie Friederika Ottová z univerzity v Oxfordu. „A proto mráz vegetaci tolik poškodil,“ dodala.

Klimatická změna podle vědců zvýšila pravděpodobnost, že k podobnému incidentu dojde znovu, zhruba o šedesát procent, uvedl další z autorů studie Robert Vautard z francouzského klimatologického institutu IPSL.

Změna klimatu vede k méně častému mrazivému počasí, rostliny se však díky zvyšování teploty probouzejí každý rok dříve. „Čím je větší teplo, tím víc je vegetace náchylná na pozdní mrazíky,“ vysvětluje další z vědců Nicolas Viovy z IPSL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 11 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánovčera v 16:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...