Brazilské město Serrana naočkovalo 96 procent dospělých a epidemie zmizela

Malé městečko obklopené poli cukrové třtiny v jihovýchodní Brazílii se stalo vzorovým příkladem, který ukazuje, že i málo účinná vakcína dokáže pandemii covidu výrazně potlačit.

Brazílie patří v covidové pandemii k nejpostiženějším zemím světa. Ve městě Serrana se v rámci neobvyklého experimentu mezi únorem a dubnem naočkovala většina obyvatelstva. Cílem bylo prověřit účinnost čínské vakcíny CoronaVac. Dvě dávky tam dostali téměř všichni dospělí.

Výsledky pokusu jsou podle autorů studie zcela jednoznačné. Symptomatické případy covidu-19 klesly od začátku hromadného očkování o 80 procent, počet souvisejících hospitalizací se snížil o 86 procent a počet úmrtí prudce klesl o 95 procent, informoval odborný žurnál Science.

Serrana se tím stala výjimkou v brazilské jarní vlně koronavirové pandemie. Všechna okolní města covidem trpěla nesrovnatelně více. „Serrana je teď oázou,“ uvedl Ricardo Palacios, epidemiolog z Butantanova institutu, státního výzkumného centra, které čínskou vakcínu v Brazílii vyrábí. „Ukázalo nám to, že je jistě možné epidemii zvládnout pomocí očkování,“ dodal vědec, který srovnával vývoj epidemie v Serraně a dalších 15 brazilských městech.

Účinky málo účinné vakcíny

Výsledky jsou pozoruhodné tím, jak úspěšná vakcína v praxi byla. Některé další vakcíny proti covidu prokázaly v teorii i praxi více než 90procentní účinnost při prevenci závažných onemocnění a pomohly zemím snížit počet případů na velmi nízkou úroveň. Jedná se zejména o očkovací látky na principu mRNA.

Čínská vakcína CoronaVac ale v testech tak úspěšná nebyla. Je vyvinutá na osvědčené, ale poněkud zastaralé technologii, která k vybuzení imunity používá usmrcenou kopii viru SARS-CoV-2. Klinické studie provedené v několika zemích přinesly značně rozporuplné výsledky; různé státy vykazovaly zcela odlišnou úspěšnost. Dramaticky nejnižší byla právě v Brazílii –⁠ dosáhla 50 procent, což je přesně na hranici stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro nouzové použití vakcíny.

Proto jsou údaje ze Serrany pro mnoho vědců v Brazílii, kde CoronaVac tvoří 80 procent všech podaných dávek vakcíny, současně překvapivé i uklidňující. „Jsou to velmi povzbudivé výsledky,“ říká Ethel Macielová, epidemioložka z Federální univerzity Espírito Santo ve Vitórii, která se studie neúčastnila. Macielové přijde jako nejdůležitější, že vakcína město ochránila, přestože většina nakažených v Serraně byla infikována velmi nebezpečnou variantou viru označovanou WHO jako gama (dříve brazilská nebo P.1).

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Některé laboratorní studie navíc naznačovaly, že by tato varianta mohla přinejmenším částečně unikat imunitě získané předchozí nákazou či získané očkováním.

WHO 1. června oznámila, že vakcíně CoronaVac udělila status vakcíny pro mimořádné použití, což je krok, který by měl urychlit její používání v mnoha zemích s nízkými příjmy.

Brazílie je covidem druhou nejvíce postiženou zemí světa –⁠ zemřelo zde nejméně 461 tisíc lidí, což je méně než ve Spojených státech, ale více než v Indii. Brazilská očkovací kampaň, která se kvůli nedostatečným zásobám vakcíny rozjíždí pomalu, je stále zaměřena pouze na starší osoby a pacienty s komorbiditami. Pouze 15 procent populace tam dostalo alespoň jednu dávku vakcíny.

Tajný projekt

Experiment s hromadným očkováním v Serraně byl pojmenován Projekt S  a od počátku byl utajován, aby se zabránilo masové migraci do města. Když pokus začal, byl covidem nakažen každý dvacátý obyvatel Serrany, více než 25 procent místních bylo viru vystaveno již dříve. Právě vysoký počet případů vedl k tomu, že vědci toto město vybrali. Dalšími příčinami byl nízký počet obyvatel (45 tisíc), takže se dala studie dobře vyhodnocovat.

Vědci ve spolupráci s místními úřady rozdělili Serranu na 25 sekcí, které představovaly mikrokosmy lidí, kteří se vzájemně ovlivňují –⁠ například obyvatelé žijící ve stejné skupině budov nebo nakupující ve stejných obchodech. Z těchto skupin pak vědci sestavili čtyři skupiny obyvatel a každou skupinu začali očkovat s odstupem jednoho týdne, přičemž druhou dávku podali čtyři týdny po první dávce. Očkování se mohli zúčastnit pouze lidé starší 18 let, kteří netrpěli chronickým onemocněním, a ženy, které nebyly těhotné. Po osmi týdnech dostalo dvě očkovací dávky 96 procent z nich, celkem asi 27 tisíc obyvatel Serrany.

Město za celou dobu nezavedlo tvrdý lockdown ani nebylo izolováno od sousedních měst –⁠ přesto podle brazilských vědců začalo prokazatelně docházet ke snížení přenosu viru téměř okamžitě poté, co první skupina dostala druhou dávku. V době, kdy třetí skupina obdržela druhou dávku a kdy bylo tedy naočkováno přibližně 75 procent dospělé populace, se epidemie dostala pod kontrolu. Na rozdíl od okolních neočkovaných měst, kde se covid šířil dál.

Skupinová imunita funguje

Vědci uvedli, že se zdá, že město dosáhlo vytoužené skupinové imunity –⁠ díky kombinaci očkování s tím, kolik lidí bylo předtím nakaženo a má protilátky. Koronavirus si teď už jen obtížně hledá nové lidi, které by nakazil.

Čtrnáctý den po posledním očkování byly zaznamenány pouze dva případy onemocnění mezi očkovanými osobami a žádné úmrtí. „Bylo to úžasné,“ říká Palacios. Počet případů covidu, hospitalizací a úmrtí prudce klesl také mezi dětmi a dospívajícími, z nichž nikdo vakcínu nedostal –⁠ i to je důkaz stádní imunity, kdy očkovaní chrání neočkované.

Povzbudivé podle autorů práce je i to, že nebyly hlášeny žádné závažné vedlejší účinky očkování.

Tato studie sice ještě nevyšla v žádném recenzovaném časopise, autoři ji ale brzy předloží ke schválení. Florian Krammer, virolog z Icahn School of Medicine at Mount Sinai, pro odborný časopis Science uvedl, že experiment „zní zajímavě a jeho výsledky dávají smysl“, ale současně upozorňuje, že k vyvození závěrů jsou nutné další údaje z publikované studie.

Také Ricardo Gazzinelli, prezident Brazilské imunologické společnosti, říká, že výsledky jsou pro CoronaVac dobrou zprávou, ale varuje, že dvouměsíční analýza je příliš krátká. Výzkumný tým plánuje sledovat obyvatele Serrany až po dobu jednoho roku, aby zjistil, zda jejich imunita neochabuje. Pokud by k tomu došlo, ukončení pandemie pomocí CoronaVacu by mohlo být obtížné. Brazílie by totiž pravděpodobně musela začít dávat posilovací injekce ještě předtím, než by plně proočkovala celou populaci.

„Pokud bude doba účinnosti vakcíny krátká a my zachováme současné tempo očkování, nikdy nedosáhneme úrovně skupinové imunity, protože až bude většina populace naočkována, velká skupina již nebude imunní,“ upozorňuje Gazzinelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 1 hhodinou

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 19 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 20 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 21 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.