Brazilské město Serrana naočkovalo 96 procent dospělých a epidemie zmizela

Malé městečko obklopené poli cukrové třtiny v jihovýchodní Brazílii se stalo vzorovým příkladem, který ukazuje, že i málo účinná vakcína dokáže pandemii covidu výrazně potlačit.

Brazílie patří v covidové pandemii k nejpostiženějším zemím světa. Ve městě Serrana se v rámci neobvyklého experimentu mezi únorem a dubnem naočkovala většina obyvatelstva. Cílem bylo prověřit účinnost čínské vakcíny CoronaVac. Dvě dávky tam dostali téměř všichni dospělí.

Výsledky pokusu jsou podle autorů studie zcela jednoznačné. Symptomatické případy covidu-19 klesly od začátku hromadného očkování o 80 procent, počet souvisejících hospitalizací se snížil o 86 procent a počet úmrtí prudce klesl o 95 procent, informoval odborný žurnál Science.

Serrana se tím stala výjimkou v brazilské jarní vlně koronavirové pandemie. Všechna okolní města covidem trpěla nesrovnatelně více. „Serrana je teď oázou,“ uvedl Ricardo Palacios, epidemiolog z Butantanova institutu, státního výzkumného centra, které čínskou vakcínu v Brazílii vyrábí. „Ukázalo nám to, že je jistě možné epidemii zvládnout pomocí očkování,“ dodal vědec, který srovnával vývoj epidemie v Serraně a dalších 15 brazilských městech.

Účinky málo účinné vakcíny

Výsledky jsou pozoruhodné tím, jak úspěšná vakcína v praxi byla. Některé další vakcíny proti covidu prokázaly v teorii i praxi více než 90procentní účinnost při prevenci závažných onemocnění a pomohly zemím snížit počet případů na velmi nízkou úroveň. Jedná se zejména o očkovací látky na principu mRNA.

Čínská vakcína CoronaVac ale v testech tak úspěšná nebyla. Je vyvinutá na osvědčené, ale poněkud zastaralé technologii, která k vybuzení imunity používá usmrcenou kopii viru SARS-CoV-2. Klinické studie provedené v několika zemích přinesly značně rozporuplné výsledky; různé státy vykazovaly zcela odlišnou úspěšnost. Dramaticky nejnižší byla právě v Brazílii –⁠ dosáhla 50 procent, což je přesně na hranici stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro nouzové použití vakcíny.

Proto jsou údaje ze Serrany pro mnoho vědců v Brazílii, kde CoronaVac tvoří 80 procent všech podaných dávek vakcíny, současně překvapivé i uklidňující. „Jsou to velmi povzbudivé výsledky,“ říká Ethel Macielová, epidemioložka z Federální univerzity Espírito Santo ve Vitórii, která se studie neúčastnila. Macielové přijde jako nejdůležitější, že vakcína město ochránila, přestože většina nakažených v Serraně byla infikována velmi nebezpečnou variantou viru označovanou WHO jako gama (dříve brazilská nebo P.1).

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Některé laboratorní studie navíc naznačovaly, že by tato varianta mohla přinejmenším částečně unikat imunitě získané předchozí nákazou či získané očkováním.

WHO 1. června oznámila, že vakcíně CoronaVac udělila status vakcíny pro mimořádné použití, což je krok, který by měl urychlit její používání v mnoha zemích s nízkými příjmy.

Brazílie je covidem druhou nejvíce postiženou zemí světa –⁠ zemřelo zde nejméně 461 tisíc lidí, což je méně než ve Spojených státech, ale více než v Indii. Brazilská očkovací kampaň, která se kvůli nedostatečným zásobám vakcíny rozjíždí pomalu, je stále zaměřena pouze na starší osoby a pacienty s komorbiditami. Pouze 15 procent populace tam dostalo alespoň jednu dávku vakcíny.

Tajný projekt

Experiment s hromadným očkováním v Serraně byl pojmenován Projekt S  a od počátku byl utajován, aby se zabránilo masové migraci do města. Když pokus začal, byl covidem nakažen každý dvacátý obyvatel Serrany, více než 25 procent místních bylo viru vystaveno již dříve. Právě vysoký počet případů vedl k tomu, že vědci toto město vybrali. Dalšími příčinami byl nízký počet obyvatel (45 tisíc), takže se dala studie dobře vyhodnocovat.

Vědci ve spolupráci s místními úřady rozdělili Serranu na 25 sekcí, které představovaly mikrokosmy lidí, kteří se vzájemně ovlivňují –⁠ například obyvatelé žijící ve stejné skupině budov nebo nakupující ve stejných obchodech. Z těchto skupin pak vědci sestavili čtyři skupiny obyvatel a každou skupinu začali očkovat s odstupem jednoho týdne, přičemž druhou dávku podali čtyři týdny po první dávce. Očkování se mohli zúčastnit pouze lidé starší 18 let, kteří netrpěli chronickým onemocněním, a ženy, které nebyly těhotné. Po osmi týdnech dostalo dvě očkovací dávky 96 procent z nich, celkem asi 27 tisíc obyvatel Serrany.

Město za celou dobu nezavedlo tvrdý lockdown ani nebylo izolováno od sousedních měst –⁠ přesto podle brazilských vědců začalo prokazatelně docházet ke snížení přenosu viru téměř okamžitě poté, co první skupina dostala druhou dávku. V době, kdy třetí skupina obdržela druhou dávku a kdy bylo tedy naočkováno přibližně 75 procent dospělé populace, se epidemie dostala pod kontrolu. Na rozdíl od okolních neočkovaných měst, kde se covid šířil dál.

Skupinová imunita funguje

Vědci uvedli, že se zdá, že město dosáhlo vytoužené skupinové imunity –⁠ díky kombinaci očkování s tím, kolik lidí bylo předtím nakaženo a má protilátky. Koronavirus si teď už jen obtížně hledá nové lidi, které by nakazil.

Čtrnáctý den po posledním očkování byly zaznamenány pouze dva případy onemocnění mezi očkovanými osobami a žádné úmrtí. „Bylo to úžasné,“ říká Palacios. Počet případů covidu, hospitalizací a úmrtí prudce klesl také mezi dětmi a dospívajícími, z nichž nikdo vakcínu nedostal –⁠ i to je důkaz stádní imunity, kdy očkovaní chrání neočkované.

Povzbudivé podle autorů práce je i to, že nebyly hlášeny žádné závažné vedlejší účinky očkování.

Tato studie sice ještě nevyšla v žádném recenzovaném časopise, autoři ji ale brzy předloží ke schválení. Florian Krammer, virolog z Icahn School of Medicine at Mount Sinai, pro odborný časopis Science uvedl, že experiment „zní zajímavě a jeho výsledky dávají smysl“, ale současně upozorňuje, že k vyvození závěrů jsou nutné další údaje z publikované studie.

Také Ricardo Gazzinelli, prezident Brazilské imunologické společnosti, říká, že výsledky jsou pro CoronaVac dobrou zprávou, ale varuje, že dvouměsíční analýza je příliš krátká. Výzkumný tým plánuje sledovat obyvatele Serrany až po dobu jednoho roku, aby zjistil, zda jejich imunita neochabuje. Pokud by k tomu došlo, ukončení pandemie pomocí CoronaVacu by mohlo být obtížné. Brazílie by totiž pravděpodobně musela začít dávat posilovací injekce ještě předtím, než by plně proočkovala celou populaci.

„Pokud bude doba účinnosti vakcíny krátká a my zachováme současné tempo očkování, nikdy nedosáhneme úrovně skupinové imunity, protože až bude většina populace naočkována, velká skupina již nebude imunní,“ upozorňuje Gazzinelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...