Nepravidelný spánek zvyšuje nebezpečí vzniku deprese, ukazuje výzkum

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Na blahodárné účinky pravidelného spánkového režimu pro lidské zdraví upozorňují odborníci dlouhodobě. Vědci z Michiganské univerzity se nyní zaměřili na to, jak tento faktor může ovlivňovat psychiku.

Pro svůj experiment měl tým k dispozici celkem 2115 čerstvě vystudovaných lékařů, jejichž průměrný věk byl 27 let. Vědci sice připustili, že se nejedná o reprezentativní vzorek celé společnosti, jde ale o poměrně velké množství lidí, kteří se během několika měsíců nacházeli v obdobné životní situaci.

Klíčová je pravidelnost

Studii tým provedl díky nositelné elektronice, smartphonovým aplikacím a dotazníkům. I když tento typ zařízení nedokáže měřit spánek tak přesně jako přístroje v laboratoři, umožnil jim dlouhodobě pozorovat velké množství lidí –⁠ a to aniž by je to v noci nějak rušilo.

„Díky těmto technologiím můžeme sledovat behaviorální a fyziologické faktory duševního zdraví v mnohem větším měřítku a přesněji než dříve. To nám otevírá zajímavé výzkumné možnosti,“ tvrdí neurovědkyně Yu Fangová z Michiganské univerzity. 

Následná analýza ukázala, že účastníci spící nepravidelně častěji trpěli špatnou náladou. Vykazovali také vyšší skóre deprese. To podle vědců svědčí o tom,  že režim je v tomto ohledu stejně důležitý jako to, kolik hodin člověk v posteli stráví. Lidem tak doporučují, aby se snažili dbát na to, aby uléhali i vstávali každý den přibližně ve stejnou dobu.

„Podle našich zjištění je konzistence spánku nedoceněným faktorem, na který se potřebujeme při léčbě depresí a ve snahách o zlepšení kvality života zaměřit,“ poznamenal neurovědec Srijan Sen z Michiganské univerzity.

V budoucnu se vědci ve svém výzkumu chtějí zaměřit i na další aspekty spánkové hygieny. Chtějí také sledovat různé skupiny lidí, a to třeba rodiče malých dětí, kteří často nemohou mít svůj spánkový režim zcela pod kontrolou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 1 hhodinou

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 15 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 17 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 20 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.