Nepravidelný spánek zvyšuje nebezpečí vzniku deprese, ukazuje výzkum

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Na blahodárné účinky pravidelného spánkového režimu pro lidské zdraví upozorňují odborníci dlouhodobě. Vědci z Michiganské univerzity se nyní zaměřili na to, jak tento faktor může ovlivňovat psychiku.

Pro svůj experiment měl tým k dispozici celkem 2115 čerstvě vystudovaných lékařů, jejichž průměrný věk byl 27 let. Vědci sice připustili, že se nejedná o reprezentativní vzorek celé společnosti, jde ale o poměrně velké množství lidí, kteří se během několika měsíců nacházeli v obdobné životní situaci.

Klíčová je pravidelnost

Studii tým provedl díky nositelné elektronice, smartphonovým aplikacím a dotazníkům. I když tento typ zařízení nedokáže měřit spánek tak přesně jako přístroje v laboratoři, umožnil jim dlouhodobě pozorovat velké množství lidí –⁠ a to aniž by je to v noci nějak rušilo.

„Díky těmto technologiím můžeme sledovat behaviorální a fyziologické faktory duševního zdraví v mnohem větším měřítku a přesněji než dříve. To nám otevírá zajímavé výzkumné možnosti,“ tvrdí neurovědkyně Yu Fangová z Michiganské univerzity. 

Následná analýza ukázala, že účastníci spící nepravidelně častěji trpěli špatnou náladou. Vykazovali také vyšší skóre deprese. To podle vědců svědčí o tom,  že režim je v tomto ohledu stejně důležitý jako to, kolik hodin člověk v posteli stráví. Lidem tak doporučují, aby se snažili dbát na to, aby uléhali i vstávali každý den přibližně ve stejnou dobu.

„Podle našich zjištění je konzistence spánku nedoceněným faktorem, na který se potřebujeme při léčbě depresí a ve snahách o zlepšení kvality života zaměřit,“ poznamenal neurovědec Srijan Sen z Michiganské univerzity.

V budoucnu se vědci ve svém výzkumu chtějí zaměřit i na další aspekty spánkové hygieny. Chtějí také sledovat různé skupiny lidí, a to třeba rodiče malých dětí, kteří často nemohou mít svůj spánkový režim zcela pod kontrolou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 14 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 18 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...