Země zažila před asi 42 tisíci lety velké změny – souvisely s převrácením magnetických pólů. Podle nové teorie měla tato událost ničivý dopad na pravěké lidi a mohla dokonce způsobit vyhynutí neandertálců.
Vědci o tomto obratu v magnetickém poli vědí už přibližně od konce šedesátých let. Magnetické póly Země totiž nejsou nehybné – protože jejich zdrojem je elektromagnetické proudění z proudění hmoty pod povrchem planety, jsou stejně jako tyto proudy neustále v pohybu. V poslední době se například magnetický severní pól Země pohybuje ze Severní Ameriky směrem k severnímu Rusku.
Vědci si až doposud nemysleli, že výrazné změny magnetických pólů, respektive dokonce úplné přepólování planety, měly zásadní dopad na životní prostředí. Magnetické pole planety sice tehdy zesláblo, takže do atmosféry pronikalo více kosmických paprsků, ale neexistovaly žádné důkazy, že by to nějak výrazně ovlivnilo život rostlin a zvířat.
Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Science, ale naznačuje, že přinejmenším při posledním přepólování planety před 42 tisíci lety došlo k nečekaně dramatičtějšímu jevu: nadbytečné kosmické paprsky mohly snížit koncentraci ozonu a otevřít tak stavidla pro pronikání dalšího ultrafialové záření z kosmu na povrch planety.
Změna počasí pak mohla rozšířit ledový příkrov nad Severní Amerikou a vysušit Austrálii, což způsobilo vyhynutí mnoha velkých druhů savců. Sluneční bouře mezitím mohly vyhnat starověké lidi z plání, aby před nebezpečným kosmickým zářením hledali úkryt v jeskyních. Jak rostla konkurence o zdroje, nejbližší příbuzní moderních lidí, neandertálci, mohli v té době vymřít.
Doba smrti
„Byla by to neuvěřitelně děsivá doba, skoro jako konec dnů,“ popsal ve videu, které popisovalo nový výzkum, jeho autor Chris Turney.
Vědci se zatím neshodli na definitivní teorii, proč neandertálci zmizeli. Některé výzkumy naznačují, že k jejich vyhynutí došlo přirozeně, protože neandertálci byli vlastně přímými předky moderních lidí – anebo se jejich populace stala příliš malou na lov, páření a výchovu dětí. Jiní vědci se ale domnívají, že neandertálci mohli zkrátka prohrát boj o zdroje, když se ukázalo, že moderní lidé jsou v tom z nějakého důvodu lepší.
Turneyho studie ale naznačuje, že pravděpodobně není náhoda, že neandertálci vymřeli právě po velkém posunu zemských magnetických pólů.
„Souvislosti se ukázaly teprve tehdy, když jsme začali problém nazírat mezioborově,“ doplnil spoluautor práce Alan Cooper. Aby vědci zjistili, co se stalo s klimatem Země před 42 tisíci lety, hledali odpovědi na Novém Zélandu. Našli ji u prastarého stromu kauri.
V jeho letokruzích objevili záznamy o úrovní radioaktivního izotopu uhlíku. Ty ukazují, jak se jeho koncentrace měnila v atmosféře po desítky tisíc let. Jsou přesvědčivým důkazem, že právě před asi 42 tisíci lety došlo k převrácení magnetických pólů – říká se tomu Laschampova událost.
Rotace pólů
Magnetické póly se v dějinách Země mění relativně pravidelně a z geologického hlediska i často. Podle britských geologů k tomu dochází přibližně čtyřikrát až pětkrát za milion let.
Během těchto změn magnetický štít, který chrání naši planetu před částicemi proudícími ze Slunce, slábne. „Jak se magnetické póly prohazovaly, magnetické pole Země výrazně zesláblo, prakticky zmizelo,“ řekl Turney. „A to otevřelo planetu všem těm vysokoenergetickým částicím z vesmíru.“
Pokud Slunce během té doby chrlilo při slunečních bouřích vysokou úroveň radiace, neandertálci možná potřebovali najít úkryt. A ten objevili v jeskyních. Ty by podle této teorie nesloužily jako ochrana před mrazem, ale právě před Sluncem, které v té době mohlo přinášet smrt.
Dalším argumentem mohlo být i to, že v celé řadě jeskyní byly nalezené stopy červeného jílu, který lidé v té době asi používali. Hmota mohla sloužit jako pravěká forma opalovacího krému.
Další obrat magnetického pole může přijít brzy
Turneyho a Cooperova analýza nepřesvědčila zdaleka všechny experty. Například podle antropologa Chrise Stringera z Přírodovědného muzea v Londýně sice Laschampova událost mohla k vymření neandertálců nějakým způsobem přispět, není ale jasné, jak moc a ani kdy vlastně tito lidé vymřeli.
„Přežili déle a vyskytovali se nejen v Evropě – a my zatím máme velmi špatný odhad toho, jak a kdy nakonec zmizeli v asijských pralesích,“ řekl k neandertálcům Stringer. Globální klimatickou krizi nenaznačují ani záznamy získané z ledovcových jader z doby před 42 tisíci lety.
Hrozí něco podobného nyní?
Magnetické pole Země oslabilo za posledních 170 let asi o devět procent. Magnetický severní pól se od 90. let rovněž rychleji posouvá, a to rychlostí až 50 kilometrů za rok. To přispívá ke spekulacím, že může hrozit převrácení pole.
Jaký by byl následek něčeho takové na moderní civilizaci, není jasné. Názory expertů se různí a liší se od nulového dopadu až po kolaps energetických a satelitních sítí. Zvýšení radiace by také mohlo vystavit více lidí nemocem, jako je rakovina.
