Covidová ztráta čichu je stále záhada. Káva po ní lidem někdy voní jako hořící guma

Když se před rokem začal po světě šířit virus SARS-CoV-2, překvapilo řadu expertů, že nakažení lidé ztrácejí čich. Postupně se ukázalo, že je tento fenomén značně rozšířený a objevuje se i u osob, které mají jinak jen velice lehký průběh nemoci.

Další studie prokázaly, že kromě ztráty čichu dochází často také ke ztrátě chuti a vnímání vjemů skrze takzvanou chemestézu –⁠ tedy chemickou citlivost kůže a sliznic.

U některých lidí, kteří těmito symptomy trpěli, se jejich stav nezlepšil ani po roce, jiní jsou zcela v pořádku a další zase mají dlouhé měsíce smysly zcela rozhozené –⁠ místo příjemných vůní cítí zápach a věci, které by jim měly páchnout, jim naopak voní.

Přes rozsáhlý výzkum se stále ví o covidové ztrátě čichu jen velmi málo, dokonce ani ne to, co je její příčinou, ani jaké mohou být její důsledky.

Jak je tento problém častý?

Přestože se studie v přesných procentech liší, pokládá se ztráta čichu mezi časté a běžné symptomy –⁠ podle některých výzkumů patří dokonce mezi ty nejrozšířenější. Jedna z nejkvalitnějších studií, která přímo ztrátu čichu studovala, ji našla u 41 procent z 8438 zkoumaných.

Když v Íránu zkoušeli přímo pacienty hospitalizované s covidem pomocí testů, trpělo nějakou ztrátou čichu 96 procent z nich, zcela jich čich ztratilo 18 procent. „Většinou nám pacienti říkají, že o čich přišli náhle –⁠ to je pro nás dobrý signál, že by se mohlo jednat o covid,“ uvedla pro odborný žurnál Nature Shima Moeinová, která výzkum vedla.

Řada vědců dokonce navrhuje, že by čichový test mohl sloužit jako jedno z opatření, jak testovat na podezření šíření nemoci –⁠ podle říjnové studie v časopise Nature by to bylo spolehlivější než jiné dnes používané metodiky.

Jaká je příčina ztráty čichu?

Přesnou příčinu ještě vědci nepopsali. Využili ale znalost mechanismů šíření viru a míst, která umí virus napadat. Konsenzus říká, že ztráta čichu nastává, když koronavirus infikuje buňky, které podporují neurony v nose.

Řez lidskou hlavou: žlutě jsou vyznačena vlákna olfaktorického nervu, která směřují do čichového bulbu (žlutě vybarvené ploténkovité struktury na spodině mozkové)
Zdroj: Wikimedia Commons

Pro nemocné je to vlastně velmi dobrá zpráva. Zpočátku se totiž lékaři obávali, že virus může napadat přímo neurony v nose, které jsou zodpovědné za vnímání čichu –⁠ ty posílají signály do takzvaného čichového bulbu, což je už oblast přímo v mozku. Vědci se tedy báli, že by virus mohl být schopný touto cestou překročit bariéru chránící mozek a proniknout přímo do něj.

Nicméně pitvy ukázaly, že něčeho takového je virus zatím schopný jen výjimečně. Tým harvardských neurobiologů pod vedením Sandeepa Datty ale přišel na něco jiného. Podle jejich výzkumu je virus SARS-CoV-2 zřejmě schopný napadat takzvané sustentakulární buňky v nose.

Nový koronavirus totiž při svém útoku na buňku míří na receptor ACE2, který se nachází na jejím povrchu –⁠ skrze něj pak proniká do ní. A sustentakulární buňky jsou na tyto receptory bohaté, neurony ne. Vědci se tedy domnívají, že když virus napadne tyto podpůrné buňky, čichové neurony jsou více zranitelné a chybí jim výživa. V důsledku toho pak část z nich zaniká a lidem se ztrácí schopnost vnímat pachy.

Covid-19 je ale nemoc, která útočí na tělo více způsoby současně –⁠ je velmi pravděpodobné, že je tomu tak i v případě ztráty čichu. Italští vědci totiž ukázali, že ke ztrátě čichu a chuti dochází ve stejné době, kdy se v krvi nakaženého člověka zvyšuje množství molekuly interleukin-6, která je spojená se záněty. A pitvy lidí, kteří na covid zemřeli, zase našly typické příznaky zánětů, jako jsou třeba poškozené cévy, právě v oblasti čichového bulbu.

Ještě složitější je ale pochopení toho, jak může covid poškozovat chuť a chemestézu. „Pokud vím, tak tohle vlastně ještě nikdo pořádně neví,“ prohlásil pro Nature John Hayes, který zkoumá dopad covidu na smysly. Oba tyto smysly se sice společně s čichem podílejí na vnímání přichutí potravy, ale jsou od něj odlišné. Chuť je založená na receptorech na jazyku, chemestéza zase na iontových kanálech v nervech.

Problém, který nemusí zmizet

Změna těchto smyslů naštěstí většinou netrvá příliš dlouho –⁠ vrací se nejčastěji do pořádku během několika týdnů. Podle článku, který vyšel v červenci v odborném časopise American Journal of Otolaryngology, se 72 procentům nemocných navrátí čich do měsíce, za stejnou dobu se vrátí 84 procentům chuť. Podobné výsledky ukazují i další studie, které studovaly menší skupinky vyléčených, ale o to intenzivněji.

Existují ale lidé, pro které jsou tyto příznaky mnohem delší, složitější a vážnější. Některým se smysly vrací jen pomalu a pro řadu lidí to má další nečekané důsledky. Vědci už zaznamenali, že ne vždy se nemocným vrátí čich úplně. Popisuje to i Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu. Podle něj jsou typické dva problémy –⁠ parosmie a phantosmie.

„Když se probudí, nemohou cítit oblíbenou ranní kávu. Kvůli parosmii jim káva voní jako hořící guma nebo odpadní voda. Parosmie je nejčastěji nepříjemný zápach, kvůli němuž mnoho potravin nevoní a nechutná. Phantosmie je více náhodná, vyskytuje se bez spouštěče vůně, nezvaná a nežádoucí. Phantosmie, které mohou být pomíjivé nebo přetrvávající, jsou také nepříjemné pachy. Často připomínají cigaretový kouř nebo hořící dřevo. Tento pach cítí spousta lidí po infekci,“ uvádí Ruprich.

Zkreslení pachů je podle Standfordské univerzity, kde se tyto fenomény studují přes deset let, neobvyklé. Existuje mnoho virů, které mohou způsobit ztrátu čichu –⁠ nejen další koronaviry, ale také chřipkové viry a rhinoviry. „Mnoho z těchto virů vede k parosmii a phantosmii, buď jako součást počátečního poškození, nebo při zotavení, kdy vznikají neobvyklá nervová spojení,“ popisuje Ruprich.

Dobrá zpráva je, že čichové buňky po takovém poškození regenerují –⁠ a právě zmatené čichové vjemy mohou být příznakem tohoto obnovování. Horší zprávou je, že tento proces může trvat dlouho –⁠ až dva roky nebo i více.

Nečekané důsledky

Vědci v Nature upozorňují, že dlouhodobější ztráta čichu a chuti může mít zatím ne úplně odhadnutelné dopady. Existují práce, které ukazují, že lidé s těmito poruchami si častěji přivodí nějaké poranění například příliš pikantním, horkým nebo zkaženým jídlem.

Řada dalších dopadů je mnohem hůře měřitelných; v Nature například upozorňují na situaci, kdy čich ztratí rodič novorozeného dítěte. Ví se totiž velmi dobře, že v tomto věku se vazba mezi rodičem a dítětem prohlubuje právě díky „dětské vůni“. Některé studie také naznačují, že poruchy čichu jsou spojené s depresemi –⁠ biologické mechanismy jsou ale zatím neznámé.

Léčba zatím není

Podobně složité jako s popisem problému je to i s jeho léčením. Na terapiích zaměřených přímo na covidovou ztrátu čichu se teprve pracuje, ale existují už terapie, které byly vyvinuty v minulosti pro jiné ztráty čichu. Jsou založené na tréninku čichu, ale nefungují dokonale a u některých lidí vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 41 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 51 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...