Astronomové poprvé pozorovali, jak „umírá“ galaxie ve vzdáleném vesmíru. Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) zachytili stopy vzdálené galaxie, která rychle ztrácí schopnost vytvářet nové hvězdy, informovala agentura AFP. K pozorování použili observatoř ALMA, jež je umístěna v Chile. Světlo z galaxie putovalo k Zemi zhruba devět miliard let.
„Je to vůbec poprvé, co jsme pozorovali hmotnou galaxii typickou pro vzdálený vesmír, která umírá kvůli masivní ztrátě chladného plynu,“ uvedla badatelka Durhamské univerzity Annagrazia Puglisiová.
Zmíněná galaxie ID2299 je tak vzdálená, že její světlo putovalo k naší planetě devět miliard let. Astronomové tak sledovali stav, kdy se vesmír, jehož stáří je odhadováno na 13,5 miliardy let, nacházel asi 4,5 miliardy let od vzniku.
Vědci z ESO zachytili stav, kdy galaxie „vylučovala přes polovinu svého plynu, který je pohonnou hmotou pro vznik hvězd“, uvedl jeden z pozorovatelů Emanuele Daddi. Galaxie podle odhadu ztrácela materiál o hmotnosti deset tisíc Sluncí za rok. Současně ale v galaxii vznikaly velmi rychle nové hvězdy, a to stokrát vyšším tempem než v Mléčné dráze. Díky tomuto stavu by galaxie měla přestat tvořit nové hvězdy během několika desítek milionů let, což je ve vesmírném měřítku velmi krátká doba.
Podle ESO může výzkum přispět k rozvoji poznání ohledně toho, jak galaxie přichází o schopnost tvořit nové hvězdy. Podle výzkumníků, kteří pozorovali galaxii ID2299, rychlý únik studených plynů způsobil střet a fúze dvou galaxií. Dosud se vědci domnívali, že k úniku plynů dochází kvůli vlivům způsobeným vznikem hvězd a přítomností černých děr v galaxii.
ALMA na stopě
Stopy galaxie ID2299 zaznamenala stanice ALMA (Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava). Ta v roce 2013, kdy zahájila svou činnost, byla nejdražší a největší astronomickou observatoří světa. Observatoř má anténovou síť, jež se skládá ze 66 teleskopů o průměru dvanáct a sedm metrů. Na její činnosti se podílejí i čeští vědci.
Observatoř se nachází v nadmořské výšce 5050 metrů na plošině Chajnantor v Chile. Pro její stavbu si odborníci vyhlédli místo na náhorní planině s co nejmenším množstvím vody v zemské atmosféře, protože měření nesmí ovlivňovat vlhkost. ALMA vznikla v rámci partnerství Evropy, Severní Ameriky a východní Asie a ve spolupráci s Chile. Náklady na vybudování komplexu přesáhly miliardu eur (zhruba 27 miliard korun).
