Japonská společnost chce posílat do kosmu družice vyrobené ze dřeva. Mají být ekologické

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Společnost Sumitomo Forestry oznámila, že zahájila výzkum růstu stromů a využití materiálů získaných z nich pro použití ve vesmíru. První fáze této studie spočívá v experimentech s různými druhy dřeva v extrémních prostředích na Zemi. 

Dřevo může vypadat jako zcela nevyužitelný materiál pro něco tak drahého a odolného, jako mají být kosmické družice. Jenže Japonci se na toto téma dívají jinak: chtějí jeho využitím vyřešit problém s čím dál větším množstvím kosmického odpadu.

Protože na oběžnou dráhu se dostává stále více satelitů, stává se orbita místem, kde je plno – zejména trosek a starých, již vysloužilých družic. A přestože řešení této situace hledá celá řada kosmických agentur, reálně ho nikdo nezná.

Teoreticky by jím mohly být dřevěné družice, které by shořely při návratu na Zemi snadno a rychle, aniž by vypouštěly škodlivé látky do atmosféry nebo jejich zbytky padaly dolů, potenciálně do obydlených míst.

„Jsme velmi znepokojeni skutečností, že všechny družice, které znovu vstoupí do zemské atmosféry, hoří a vytvářejí nepatrné částice oxidu hlinitého, které se budou vznášet ve vyšších vrstvách atmosféry ještě mnoho let,“ řekl britské stanici BBC Takao Doi, profesor Kjótské univerzity a japonský astronaut. „Má to vliv na životní prostředí na Zemi,“ varoval vědec.

„V další fázi budeme vyvíjet inženýrský model družice, teprve pak budeme vyrábět letový model,“ dodal profesor Doi, který jako astronaut navštívil v březnu 2008 Mezinárodní vesmírnou stanici. Během této mise se stal prvním člověkem, který hodil speciálně navržený bumerang do kosmického prostoru.

Společnost Sumitomo Forestry má v Japonsku v dřevařském průmyslu obrovskou tradici – existuje už více než 400 let. Věří, že řada vlastností dřeva je natolik unikátních, že se hodí i pro vesmírné prostředí. Chce proto pracovat na vývoji dřevěných materiálů vysoce odolných vůči teplotním změnám a slunečnímu záření.

O dřevu, které pro tento účel používá, ale nechce říci detailnější informace – chrání si ho výrobním tajemstvím.

Problém jménem odpad

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů.

Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu. 

Analytici ze společnosti Euroconsult odhadují, že v tomto desetiletí bude každý rok vypuštěno asi 990 satelitů, což znamená, že do roku 2028 by mohlo být na oběžné dráze přes 15 tisíc satelitů. Jenom společnost SpaceX Elona Muska už vypustila více než 900 satelitů Starlink a plánuje na oběžné dráze umístit tisíce dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru míří teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 7 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.