Japonská společnost chce posílat do kosmu družice vyrobené ze dřeva. Mají být ekologické

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Společnost Sumitomo Forestry oznámila, že zahájila výzkum růstu stromů a využití materiálů získaných z nich pro použití ve vesmíru. První fáze této studie spočívá v experimentech s různými druhy dřeva v extrémních prostředích na Zemi. 

Dřevo může vypadat jako zcela nevyužitelný materiál pro něco tak drahého a odolného, jako mají být kosmické družice. Jenže Japonci se na toto téma dívají jinak: chtějí jeho využitím vyřešit problém s čím dál větším množstvím kosmického odpadu.

Protože na oběžnou dráhu se dostává stále více satelitů, stává se orbita místem, kde je plno – zejména trosek a starých, již vysloužilých družic. A přestože řešení této situace hledá celá řada kosmických agentur, reálně ho nikdo nezná.

Teoreticky by jím mohly být dřevěné družice, které by shořely při návratu na Zemi snadno a rychle, aniž by vypouštěly škodlivé látky do atmosféry nebo jejich zbytky padaly dolů, potenciálně do obydlených míst.

„Jsme velmi znepokojeni skutečností, že všechny družice, které znovu vstoupí do zemské atmosféry, hoří a vytvářejí nepatrné částice oxidu hlinitého, které se budou vznášet ve vyšších vrstvách atmosféry ještě mnoho let,“ řekl britské stanici BBC Takao Doi, profesor Kjótské univerzity a japonský astronaut. „Má to vliv na životní prostředí na Zemi,“ varoval vědec.

„V další fázi budeme vyvíjet inženýrský model družice, teprve pak budeme vyrábět letový model,“ dodal profesor Doi, který jako astronaut navštívil v březnu 2008 Mezinárodní vesmírnou stanici. Během této mise se stal prvním člověkem, který hodil speciálně navržený bumerang do kosmického prostoru.

Společnost Sumitomo Forestry má v Japonsku v dřevařském průmyslu obrovskou tradici – existuje už více než 400 let. Věří, že řada vlastností dřeva je natolik unikátních, že se hodí i pro vesmírné prostředí. Chce proto pracovat na vývoji dřevěných materiálů vysoce odolných vůči teplotním změnám a slunečnímu záření.

O dřevu, které pro tento účel používá, ale nechce říci detailnější informace – chrání si ho výrobním tajemstvím.

Problém jménem odpad

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů.

Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu. 

Analytici ze společnosti Euroconsult odhadují, že v tomto desetiletí bude každý rok vypuštěno asi 990 satelitů, což znamená, že do roku 2028 by mohlo být na oběžné dráze přes 15 tisíc satelitů. Jenom společnost SpaceX Elona Muska už vypustila více než 900 satelitů Starlink a plánuje na oběžné dráze umístit tisíce dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
03:31Aktualizovánopřed 25 mminutami

Začíná týden Nobelových cen, kvůli Trumpovi poutá pozornost ta za mír

V pondělí začíná týden vyhlašování letošních laureátů Nobelových cen. Největší pozornost médií i analytiků poutá Nobelova cena za mír, kterou v pátek 9. října oznámí norský Nobelův výbor. Loni si o toto ocenění opakovaně říkal americký prezident Donald Trump, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou. Ta později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala. Rozhodnutí nobelovských porot lze předem jen obtížně odhadnout, což obzvláště platí pro kategorie cen za mír a také literaturu.
před 2 hhodinami

VideoÚstav pro kontrolu léčiv prověřuje peptidové injekce z černého trhu

Slibují růst svalové hmoty nebo rychlou regeneraci, přitom můžou ohrozit lidské zdraví. Experti varují před peptidovými injekcemi, které nepředepisuje ani neaplikuje lékař. Na některé nelegální přípravky se teď zaměřil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Upozorňuje, že u podobných produktů často není jasný původ ani složení.
před 4 hhodinami

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
včera v 10:00‌‌

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.