Japonská společnost chce posílat do kosmu družice vyrobené ze dřeva. Mají být ekologické

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Společnost Sumitomo Forestry oznámila, že zahájila výzkum růstu stromů a využití materiálů získaných z nich pro použití ve vesmíru. První fáze této studie spočívá v experimentech s různými druhy dřeva v extrémních prostředích na Zemi. 

Dřevo může vypadat jako zcela nevyužitelný materiál pro něco tak drahého a odolného, jako mají být kosmické družice. Jenže Japonci se na toto téma dívají jinak: chtějí jeho využitím vyřešit problém s čím dál větším množstvím kosmického odpadu.

Protože na oběžnou dráhu se dostává stále více satelitů, stává se orbita místem, kde je plno – zejména trosek a starých, již vysloužilých družic. A přestože řešení této situace hledá celá řada kosmických agentur, reálně ho nikdo nezná.

Teoreticky by jím mohly být dřevěné družice, které by shořely při návratu na Zemi snadno a rychle, aniž by vypouštěly škodlivé látky do atmosféry nebo jejich zbytky padaly dolů, potenciálně do obydlených míst.

„Jsme velmi znepokojeni skutečností, že všechny družice, které znovu vstoupí do zemské atmosféry, hoří a vytvářejí nepatrné částice oxidu hlinitého, které se budou vznášet ve vyšších vrstvách atmosféry ještě mnoho let,“ řekl britské stanici BBC Takao Doi, profesor Kjótské univerzity a japonský astronaut. „Má to vliv na životní prostředí na Zemi,“ varoval vědec.

„V další fázi budeme vyvíjet inženýrský model družice, teprve pak budeme vyrábět letový model,“ dodal profesor Doi, který jako astronaut navštívil v březnu 2008 Mezinárodní vesmírnou stanici. Během této mise se stal prvním člověkem, který hodil speciálně navržený bumerang do kosmického prostoru.

Společnost Sumitomo Forestry má v Japonsku v dřevařském průmyslu obrovskou tradici – existuje už více než 400 let. Věří, že řada vlastností dřeva je natolik unikátních, že se hodí i pro vesmírné prostředí. Chce proto pracovat na vývoji dřevěných materiálů vysoce odolných vůči teplotním změnám a slunečnímu záření.

O dřevu, které pro tento účel používá, ale nechce říci detailnější informace – chrání si ho výrobním tajemstvím.

Problém jménem odpad

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů.

Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu. 

Analytici ze společnosti Euroconsult odhadují, že v tomto desetiletí bude každý rok vypuštěno asi 990 satelitů, což znamená, že do roku 2028 by mohlo být na oběžné dráze přes 15 tisíc satelitů. Jenom společnost SpaceX Elona Muska už vypustila více než 900 satelitů Starlink a plánuje na oběžné dráze umístit tisíce dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...