Japonská společnost chce posílat do kosmu družice vyrobené ze dřeva. Mají být ekologické

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Společnost Sumitomo Forestry oznámila, že zahájila výzkum růstu stromů a využití materiálů získaných z nich pro použití ve vesmíru. První fáze této studie spočívá v experimentech s různými druhy dřeva v extrémních prostředích na Zemi. 

Dřevo může vypadat jako zcela nevyužitelný materiál pro něco tak drahého a odolného, jako mají být kosmické družice. Jenže Japonci se na toto téma dívají jinak: chtějí jeho využitím vyřešit problém s čím dál větším množstvím kosmického odpadu.

Protože na oběžnou dráhu se dostává stále více satelitů, stává se orbita místem, kde je plno – zejména trosek a starých, již vysloužilých družic. A přestože řešení této situace hledá celá řada kosmických agentur, reálně ho nikdo nezná.

Teoreticky by jím mohly být dřevěné družice, které by shořely při návratu na Zemi snadno a rychle, aniž by vypouštěly škodlivé látky do atmosféry nebo jejich zbytky padaly dolů, potenciálně do obydlených míst.

„Jsme velmi znepokojeni skutečností, že všechny družice, které znovu vstoupí do zemské atmosféry, hoří a vytvářejí nepatrné částice oxidu hlinitého, které se budou vznášet ve vyšších vrstvách atmosféry ještě mnoho let,“ řekl britské stanici BBC Takao Doi, profesor Kjótské univerzity a japonský astronaut. „Má to vliv na životní prostředí na Zemi,“ varoval vědec.

„V další fázi budeme vyvíjet inženýrský model družice, teprve pak budeme vyrábět letový model,“ dodal profesor Doi, který jako astronaut navštívil v březnu 2008 Mezinárodní vesmírnou stanici. Během této mise se stal prvním člověkem, který hodil speciálně navržený bumerang do kosmického prostoru.

Společnost Sumitomo Forestry má v Japonsku v dřevařském průmyslu obrovskou tradici – existuje už více než 400 let. Věří, že řada vlastností dřeva je natolik unikátních, že se hodí i pro vesmírné prostředí. Chce proto pracovat na vývoji dřevěných materiálů vysoce odolných vůči teplotním změnám a slunečnímu záření.

O dřevu, které pro tento účel používá, ale nechce říci detailnější informace – chrání si ho výrobním tajemstvím.

Problém jménem odpad

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů.

Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu. 

Analytici ze společnosti Euroconsult odhadují, že v tomto desetiletí bude každý rok vypuštěno asi 990 satelitů, což znamená, že do roku 2028 by mohlo být na oběžné dráze přes 15 tisíc satelitů. Jenom společnost SpaceX Elona Muska už vypustila více než 900 satelitů Starlink a plánuje na oběžné dráze umístit tisíce dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 34 mminutami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 17 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 18 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 22 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 23 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026
Načítání...