Ve vývoji české vakcíny není důvod pokračovat, oznámil Blatný. Projekt považuje za úspěšný

Pro pokračování ve vývoji české vakcíny proti covidu-19 není podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) důvod, protože brzy bude k dispozici vakcína komerční. Projekt, který někteří odborníci kritizovali, považuje za úspěch. Stál podle něj 4,3 milionu korun, při zahájení ministerstvo mluvilo o desítkách milionů korun. Pro EU zatím není komerční vakcína schválená, očekává se v lednu.

„ČR disponuje týmem odborníků, který je schopen ve velice krátkém čase naplnit úspěšně první fázi vývoje nové vakcíny. V krátké době bude dostupná vakcína komerční, proto není důvod v projektu pokračovat,“ uvedl ministr Blatný.

„Byla vyvinuta vakcína, která je schopná vytvořit imunitní odpověď u myšího modelu. To vakcína měla za úkol a to splnila,“ dodal. Podle něj je dohoda, že výzkumný tým bude udržovaný v pohotovosti, pokud by byl znovu potřeba. Pracovali v něm odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny.

27 minut
Brífink ke konci první etapy vývoje české vakcíny proti covidu-19
Zdroj: ČT24

Důkaz soběstačnosti

Podle vědeckého garanta projektu Marka Petráše začala příprava projektu už v březnu, dva měsíce před jeho představením veřejnosti. První fáze vývoje byla dokončená na konci září. K dokončení finálního projektu, který by se mohl začít klinicky testovat, by podle něj bylo třeba asi 150 milionů korun a šest až dvanáct měsíců.

Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při spuštění projektu v květnu řekl, že je důležitá soběstačnost. Koordinátorka vědeckého týmu, poslankyně ANO Věra Adámková tehdy řekla, že se Česko nemůže spoléhat na ostatní.

„Světová zdravotnická organizace v minulých dnech oznámila, že jsou si prakticky jistí, že nebude dostatek vakcíny pro všechny zájemce. Takže se to potvrdilo,“ řekla dnes Adámková. Ministr Blatný ale ujistil, že díky EU bude v Česku vakcína pro všechny zájemce.

Kontroverzní výzkum

Český projekt si vysloužil i kritiku. Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula ČTK v květnu řekl, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou než tým Adámkové. Místo inaktivovaného viru volí mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich vpraví genetickou informaci viru. Další odborníci se podivovali nad tím, že výzkum vede kardioložka.

Vakcíny proti viru SARS-CoV-2 nyní vyvíjí a testuje řada farmaceutických firem a vědeckých pracovišť. Ruští vědci v srpnu představili vakcínu Sputnik V jako první oficiálně dokončenou. Někteří odborníci ji ale nepovažují za důvěryhodnou, protože neprošla třetí fází klinických testů. O schválení pro použití v EU mají požádáno dvě vakcíny, očekává se v první polovině ledna. První použití v ČR ministr Blatný odhaduje v takovém případě na přelom ledna a února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...