Ve vývoji české vakcíny není důvod pokračovat, oznámil Blatný. Projekt považuje za úspěšný

Pro pokračování ve vývoji české vakcíny proti covidu-19 není podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) důvod, protože brzy bude k dispozici vakcína komerční. Projekt, který někteří odborníci kritizovali, považuje za úspěch. Stál podle něj 4,3 milionu korun, při zahájení ministerstvo mluvilo o desítkách milionů korun. Pro EU zatím není komerční vakcína schválená, očekává se v lednu.

„ČR disponuje týmem odborníků, který je schopen ve velice krátkém čase naplnit úspěšně první fázi vývoje nové vakcíny. V krátké době bude dostupná vakcína komerční, proto není důvod v projektu pokračovat,“ uvedl ministr Blatný.

„Byla vyvinuta vakcína, která je schopná vytvořit imunitní odpověď u myšího modelu. To vakcína měla za úkol a to splnila,“ dodal. Podle něj je dohoda, že výzkumný tým bude udržovaný v pohotovosti, pokud by byl znovu potřeba. Pracovali v něm odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny.

Nahrávám video

Důkaz soběstačnosti

Podle vědeckého garanta projektu Marka Petráše začala příprava projektu už v březnu, dva měsíce před jeho představením veřejnosti. První fáze vývoje byla dokončená na konci září. K dokončení finálního projektu, který by se mohl začít klinicky testovat, by podle něj bylo třeba asi 150 milionů korun a šest až dvanáct měsíců.

Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při spuštění projektu v květnu řekl, že je důležitá soběstačnost. Koordinátorka vědeckého týmu, poslankyně ANO Věra Adámková tehdy řekla, že se Česko nemůže spoléhat na ostatní.

„Světová zdravotnická organizace v minulých dnech oznámila, že jsou si prakticky jistí, že nebude dostatek vakcíny pro všechny zájemce. Takže se to potvrdilo,“ řekla dnes Adámková. Ministr Blatný ale ujistil, že díky EU bude v Česku vakcína pro všechny zájemce.

Kontroverzní výzkum

Český projekt si vysloužil i kritiku. Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula ČTK v květnu řekl, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou než tým Adámkové. Místo inaktivovaného viru volí mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich vpraví genetickou informaci viru. Další odborníci se podivovali nad tím, že výzkum vede kardioložka.

Vakcíny proti viru SARS-CoV-2 nyní vyvíjí a testuje řada farmaceutických firem a vědeckých pracovišť. Ruští vědci v srpnu představili vakcínu Sputnik V jako první oficiálně dokončenou. Někteří odborníci ji ale nepovažují za důvěryhodnou, protože neprošla třetí fází klinických testů. O schválení pro použití v EU mají požádáno dvě vakcíny, očekává se v první polovině ledna. První použití v ČR ministr Blatný odhaduje v takovém případě na přelom ledna a února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled