Požáry ohrožují 4400 druhů rostlin a zvířat. Rychle jich přibývá a jsou stále silnější

Rychlé přibývání stále častějších a silnějších požárů ohrožuje více než 4,5 tisíce druhů na celém světě, uvádí nová studie vedená experty z Melbournské univerzity, do níž se zapojilo 27 výzkumníků z celého světa.

„Mezi tyto druhy patří 19 procent ptáků, 16 procent savců, 17 procent hmyzu a 19 procent rostlin, které jsou zařazeny mezi kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné,“ uvedl hlavní autor studie, ekolog Luke Kelly. „Množství rostlin a živočichů, kteří čelí hrozbám spojeným s ohněm, je obrovské,“ dodal.

Studie zveřejněná v odborném žurnálu Science popsala, že mezi druhy, které jsou zařazeny do kategorie ohrožených zvýšením frekvence nebo intenzity požárů, patří i tak ekologicky důležitá zvířata, jakou jsou například orangutani v Indonésii nebo australský ptáček pokřováček modrohrdlý.

„Nedávné požáry spálily ekosystémy, kde byly ohně historicky vzácné nebo se nevyskytovaly vůbec – od tropických lesů Queenslandu, jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky až po tundru polárního kruhu,“ řekl Kelly.

„Velmi rozsáhlé a vážné požáry byly také pozorovány v oblastech s dlouhou historií opakovaných požárů; to je v souladu s pozorováním delších období požárů a předpovědí zvýšené aktivity ohňů v lesích a křovinatých oblastech Austrálie, jižní Evropy a západních Spojených států,“ komentoval výsledky práce.

Výzkumný tým popsal hrozbu na příkladu z Austrálie: celková spálená plocha na východním pobřeží od srpna 2019 do března 2020 činila 12,6 milionu hektarů a neměla v historickém měřítku obdoby.

Složitost problému je třeba studovat

Fenomén požárů je ale nesmírně složitý – řada ekosystémů je potřebuje. Některé druhy a ekosystémy jsou totiž ohroženy i v situacích, pokud k ohňům nedochází. Časté požáry jsou například důležitou součástí ekosystémů africké savany a slabší aktivita přirozených požárů může vést k narušení křovin, což může způsobit problémy býložravcům, jako jsou pakoně, kteří dávají přednost otevřeným oblastem.

Pochopení toho, co způsobuje změny na různých místech, pomáhá expertům najít účinná řešení, která prospějí lidem i přírodě.

Vědci v této studii identifikovali tři hlavní skupiny příčin většího množství požárů – všechny mají jako původce člověka. Jsou to globální změna klimatu, intenzivní využívání půdy a  invazivní druhy. 

„Je opravdu čas na nové, odvážnější ochranářské iniciativy,“ řekl profesor Kelly. „Mezi nová opatření patří rozsáhlá obnova přírodních lokalit, návrat savců, kteří konzumují rostliny, které by jinak mohly fungovat jako palivo pro požáry, vytváření zelených ploch s nízkou hořlavostí a také ponechání přirozených požárů s kontrolní úlohou.“

Zásadní je podle něj také role člověka – správná správa požáry ohrožených oblastí může posílit biologickou rozmanitost a tím i život lidí v mnoha oblastech světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...