V západní Africe může být do konce století nesnesitelné horko, varuje klimatický model

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Model se týká budoucího vývoje v části Senegalu, Mauritánie, Mali, Nigeru a Čadu a dopady  by podle jeho autorů měly zásadní vliv na zdraví a život tamních obyvatel.

V Nigeru a centrálních oblastech Mali nyní v květnu panují minimální teploty 19 stupňů, za 80 let by to mohlo být 30 stupňů. V Burkina Fasu, Togu, Ghaně, Sieře Leone a Libérii, kde je už nyní v květnu minimálně 25 stupňů, by to později mohlo být 31 stupňů.

„Znamená to, že existuje jenom velmi málo smysluplných adaptačních mechanismů. Pokud tomu chcete zabránit, musíte do klimatické změny zasáhnout, ne se jí chtít přizpůsobit,“ řekl hlavní autor studie Rory Fitzpatrick.

Ohrožení chudí

V západní Africe žije 360 milionů lidí, tedy asi pět procent světové populace, připomíná agentura Reuters. Spadají do ní jedny z nejchudších zemí světa.

Fitzpatrickův tým k simulaci budoucí situace použil počítačový program vyvinutý britskou meteorologickou službou.

Jedna z oblastí, kterou zasahují klimatické změny zásadním způsobem, je západoafrický Sahel, tedy polosuchá oblast na jižním okraji Sahary, kde je hlavním zdrojem obživy pěstování plodin a chov dobytka.

Za 80 let by tam teploty mohly odpovídat těm, které panují nyní na poušti a v nichž současně pěstované plodiny nepřežijí, z dobytku pak jen část.

Model vychází ze situace, v níž se lidé budou chovat jako dosud a nepokusí se klimatickým změnám zabránit. Fitzpatrick řekl, že se připravuje jiná studie, která započítá do předpokládaných změn nejrůznější změny lidské činnosti. Další práce se pak mají věnovat vlivu extrémně vysokých teplot na tělesné a duševní zdraví lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 1 hhodinou

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
před 19 hhodinami

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
před 20 hhodinami

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
včera v 10:49

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
včera v 06:00

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
2. 2. 2026

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
2. 2. 2026

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
2. 2. 2026
Načítání...