V západní Africe může být do konce století nesnesitelné horko, varuje klimatický model

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Model se týká budoucího vývoje v části Senegalu, Mauritánie, Mali, Nigeru a Čadu a dopady  by podle jeho autorů měly zásadní vliv na zdraví a život tamních obyvatel.

V Nigeru a centrálních oblastech Mali nyní v květnu panují minimální teploty 19 stupňů, za 80 let by to mohlo být 30 stupňů. V Burkina Fasu, Togu, Ghaně, Sieře Leone a Libérii, kde je už nyní v květnu minimálně 25 stupňů, by to později mohlo být 31 stupňů.

„Znamená to, že existuje jenom velmi málo smysluplných adaptačních mechanismů. Pokud tomu chcete zabránit, musíte do klimatické změny zasáhnout, ne se jí chtít přizpůsobit,“ řekl hlavní autor studie Rory Fitzpatrick.

Ohrožení chudí

V západní Africe žije 360 milionů lidí, tedy asi pět procent světové populace, připomíná agentura Reuters. Spadají do ní jedny z nejchudších zemí světa.

Fitzpatrickův tým k simulaci budoucí situace použil počítačový program vyvinutý britskou meteorologickou službou.

Jedna z oblastí, kterou zasahují klimatické změny zásadním způsobem, je západoafrický Sahel, tedy polosuchá oblast na jižním okraji Sahary, kde je hlavním zdrojem obživy pěstování plodin a chov dobytka.

Za 80 let by tam teploty mohly odpovídat těm, které panují nyní na poušti a v nichž současně pěstované plodiny nepřežijí, z dobytku pak jen část.

Model vychází ze situace, v níž se lidé budou chovat jako dosud a nepokusí se klimatickým změnám zabránit. Fitzpatrick řekl, že se připravuje jiná studie, která započítá do předpokládaných změn nejrůznější změny lidské činnosti. Další práce se pak mají věnovat vlivu extrémně vysokých teplot na tělesné a duševní zdraví lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 11 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...