Částicový detektor vyvinutý v organizaci CERN, používaný i ve vesmírném výzkumu a vyráběný českou firmou, pomohl určit pravost díla připisovaného slavnému renesančnímu malíři Raffaelovi. Technologie využívaná třeba pro měření radiace na Mezinárodní vesmírné stanici dokáže počítat jednotlivé fotony záření a rozlišit jejich vlnovou délku. Výstupem z rentgenu jsou barevné snímky, které podle zástupců firmy InsightArt pomohly určit autenticitu Raffaelova obrazu.
Technologie z CERNu užívaná pro výzkum záření určila pravost Raffaelova obrazu
Raffaelův obraz Madona s dítětem má za sebou dlouhou historii. „V odborné literatuře není neznámý, byly ale pochybnosti, zda jde o dílo samotného Raffaela, dílenskou kopii či pozdější napodobeninu,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci historik umění Jiří Fajt.
S obrazem se seznámil při přípravě výstavy o Raffaelovi a jeho mecenáších, která měla být otevřena na podzim v Bruselu. Kvůli pandemii je odsunuta o rok. Zda bude dílo někdy vystaveno v České republice, není podle aktérů tiskové konference jasné.
Příběh jednoho obrazu
Objednavatelem obrazu byl papež Lev X. a Raffael dílo namaloval v roce 1517 pro umístění na oltář ve Svaté chýši v Loretu. O rok později Raffael využil tento motiv také pro malbu obrazu Velká Svatá rodina, který se stal součástí papežského daru francouzské královské rodině a dnes je součástí expozice muzea v Louvru.
Madona s dítětem z roku 1517 zůstala ve Vatikánu. Po obsazení Říma bonapartisty roku 1798 bylo dílo odvezeno do Paříže, později se dostalo do Anglie. Během staletí byl obraz mnohokrát napodobován.
V roce 1936 byl vystavován v Praze, v odborném světě se mu proto říká také Pražská madona. Koupil ho Otomar Švehla, příbuzný československého premiéra. V majetku rodiny zůstal až do roku 1992, kdy byl ze Slovenska prodán, přiblížil Fajt dějiny díla. Na Slovensku obraz koupil český podnikatel, který ho odvezl do ciziny.
Tam zůstává i dnes, majitelé jej poskytují na průzkumy a jsou podle Fajta vstřícní i k případnému vystavení. Obraz měl být už letos převezen do Louvru ke komparaci s tamním dílem, zamezila tomu však pandemie.
Moderní technologie ukázaly autorovu genialitu
Od devadesátých let odborníci z několika zemí obraz zkoumali, v roce 2002 začal český restaurátor Raymund Ondráček dílo restaurovat. Práce, v nichž pokračovali pod dohledem mezinárodní skupiny odborníků mimo jiné další dva čeští restaurátoři, skončily loni. K průzkumu se v té době připojila firma InsightArt s robotickým skenerem RToo.
Průzkumy potvrdily dřívější uměleckohistorické bádání. „Dílo jsme skenovali metodou spektrální rentgenové radiografie a výsledné skeny odhalily detailní strukturu vnitřní výstavby Raffaelova obrazu,“ uvedl restaurátor Jiří Lauterkranc.
Ze snímků bylo možné podle něj vyčíst, že koncepci malby Rafael osobně promýšlel do nejmenších detailů a s jasnou vizí o jeho finální podobě, tahy skic odpovídají jeho práci. „Jednotlivé aspekty vycházející z provedených analýz potvrzují, že toto dílo maloval sám Raffael bez přispění svých dílenských pomocníků a žáků,“ uvedl.
Skener RToo je podle zástupců firem jedním z prvních rentgenů na světě specializovaných na průzkum umění. Na jeho výrobě se podílí i firma Radalytica, která vyvíjí robotickou platformu, detektor skeneru je produktem firmy Advacam. InsightArt se díky využívání vesmírné technologie přihlásil do inkubátoru Evropské kosmické agentury.