Covid-19 změnil vědu. Je rychlejší, otevřenější a mnohem více mezinárodní

V současné době vzniká obrovský počet studií, které jsou všechny publikovány bez omezení. Bylo by krásné a solidární, kdyby se toto svobodné sdílení rozšířilo na nejčastější nemoci, především pro lékaře ze zemí, které mají méně zdrojů, napsal italský deník La Repubblica.

„Snad pro útěchu, nebo abychom viděli světlo na konci tunelu, se mnozí ptají, zda nám to všechno, co jsme byli schopni udělat proti pandemii covidu-19, umožňuje přemýšlet o bohatší společnosti, která je solidárnější a rovnější,“ píše list La Repubblica.

Podle něj se opět podařilo najít smysl a hodnotu společného postupu ke společným cílům a hodnotám, na který si lidé vzpomenou jen ve chvílích mimořádným problémů – jako jsou ty, které způsobuje zemětřesení, nedostatek či zmíněná epidemie.

Jde právě o epidemie a spolupráci. List La Repubblica se zaměřil na svět vědeckého výzkumu. Když analyzoval publikované práce o koronaviru z prvních šesti měsíců od začátku pandemie, všiml si, že jejich počet (téměř 14 tisíc) je desetkrát vyšší, než tomu bylo u nedávných virových epidemií, jako jsou SARS, ptačí chřipka, blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) či prasečí chřipka.

Výzkum se stal otevřeným

Když se novináři z tohoto deníku podívali na data lépe, našli něco ještě zajímavějšího, co se týká mimořádné schopnosti reakce vědecké komunity na pandemii. A sice, že 90 procent výzkumů bylo publikováno okamžitě a otevřeně, a to i v nejprestižnějších časopisech, jako je Nature a Science. A to podle La Repubblica znamená, že kterýkoli lékař v každé části světa má dnes možnost rychlého přístupu k velkému množství informací, které mohou být rozhodující pro zlepšení prevence i terapie.

Jde o významnou výhodu, protože právě tato cesta pomáhala den po dni vylepšovat znalosti, jaké jsou nejlepší způsoby, jak nemoci čelit. Stačí si připomenout například obrat, který vedl k tomu, že se v prvních fázích nemoci dává přednost lékům na bázi kortizonu před jinými léky, původně velmi vychvalovanými, jako je hydroxychlorochin a další protivirové přípravky, uvádí italský deník konkrétní příklad.

Jde podle něj o obrovský krok vpřed: počet takto sdílených prací překračuje o 50 procent počet těch, které vznikly na téma deseti vybraných chorob (zejména kardiovaskulárních nemocí, nádorů a respiračních chorob), jež dodnes usmrtily mnohem více lidí než koronavirus, upozornil list.  

Z hlediska spolupráce podle deníku následuje nezbytně druhá otázka: Je možné pracovat tak, aby se mimořádná dostupnost studií o koronaviru mohla rozšířit i na další nemoci, které mají velký dopad na veřejné zdraví? Větší sdílení vědeckých výsledků by mělo nejen významný vliv na výzkum a klinickou praxi, ale bylo by také nesmírně užitečné pro státy, které mají menší zdroje a které mnohem častěji trpí závažnějšími dopady koronaviru i mnoha dalších chorob.

Řešení je podle listu na dosah ruky. Rozdílné možnosti přístupu k publikacím o koronaviru a nemocem by mohly být částečně vyrovnány, kdyby jejich autoři dávali na internetu k dispozici články, které prošly vědeckou kontrolou, ale nebyly ještě publikovány. Aby byly práce ze sta procent přístupné, bylo by potřeba, aby vědci, instituce a vědecká sdružení spojili síly ke zrušení restrikcí, například časového embarga.

Tato cesta je plná překážek, jako je lhostejnost nebo výzkum s cílem zisku za každou cenu, a to i mezi vědci, píše La Repubblica. Dnes ale lidé mají o motivaci ke změně víc – je to koronavirus, který ve světě, zvláště ve vydávání vědeckých prací, vyvolal revoluci. To ukazuje, že je možná skutečná změna. Nepromeškejme tuto příležitost, vyzval italský deník.