Uvolňování je zapotřebí, stát by měl však dál budovat protikoronavirové kapacity, tvrdí Konvalinka

Nahrávám video

Situace kolem koronaviru je v současnosti v Česku příznivá, je proto důležité vracet se k normálnímu životu. V pátečním Interview ČT24 to uvedl Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Stát by ale měl podle něj i nadále budovat kapacity pro testování i v nemocnicích. O covidu-19 toho přitom vědci vědí už hodně, a to, že už je dostupný první – provizorně schválený lék – je neuvěřitelný výkon, domnívá se Konvalinka.

Česko v pondělí čeká další vlna uvolnění protikoronavirových opatření. Podle Jana Konvalinky je na takový krok vhodná doba, je důležité vracet se k normálnímu životu. Současně je však potřeba dodržovat základní hygienická opatření.

Koronavirus je přitom podle něj nebezpečný. „Nesouhlasím s řadou mých – velmi vážených – kolegů, kteří ho přirovnávají ke chřipce. Myslím si, že to není dobré srovnání, je určitě pětkrát, možná desetkrát smrtnější,“ uvedl biochemik. 

„Na druhou stranu dobrá zpráva je, že se ho podařilo v naší zemi a v zemích sousedních do značné míry zabrzdit. Máme jenom desítky nových případů denně, což je velmi dobrá situace,“ domnívá se Konvalinka.

Je podle něj nicméně potřeba, aby se nebezpečí této nemoci v budoucnu nepodceňovalo. „Stát by podle mého názoru měl stále budovat kapacity, abychom byli připraveni testovat proti koronaviru – abychom mohli rychle zjistit a izolovat případná ohniska nákazy – a abychom měli připravenou kapacitu v nemocnicích,“ řekl.

Pokud by po uvolnění čísla zase začala růst do nezvladatelné křivky, je nutné opatření opět zpřísnit, připustil Konvalinka. „Ale aby nemusela být tak drastická jako v březnu – a tehdy byla drastická zcela oprávněně – tak to musíme dělat takovým způsobem, abychom mohli izolovat jenom ohniska…  A právě proto potřebujeme testovací kapacity, testovat a provádět chytrou karanténu,“ dodal.

Vědci už znají strukturu všech proteinů viru

O viru, který vznikl asi před půl rokem, toho odborníci podle Konvalinky přitom vědí už hodně. „My teď známe přesnou sekvenci všech jeho asi 30 tisíc písmen, známe dokonce strukturu všech jeho proteinů,“ řekl biochemik s tím, že do značné míry vědci také mohou říct, že už zjistili i smrtnost tohoto koronaviru.

Navíc už je podle něj známý také mechanismus, jak virus zabíjí či jakým způsobem se dostává do buňky. „A dokonce už máme první aspoň provizorně schválený lék, což je po pěti měsících úplně neuvěřitelný výkon,“ poznamenal.

Překvapivá je však skutečnost, že infikovaný člověk je nakažlivý i v době, kdy nemá žádné příznaky, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 1 hhodinou

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 1 hhodinou

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 18 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 20 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.