V Amazonii fungovalo zemědělství už před 10 tisíci roky, ukázal výzkum

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici.

Na konci poslední doby ledové, tedy před zhruba 12 tisíci lety, se Země začala znatelně oteplovat. To vedlo k několika zásadním změnám, přičemž tou nejvýraznější byl přechod tehdejších lovců a sběračů na zemědělství a pastevectví, což vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací.

Vědci dosud identifikovali čtyři významné kolébky primitivního zemědělství. Na území dnešní Číny se začala pěstovat rýže, v oblasti Blízkého východu to byly obiloviny, ve Střední Americe kukuřice a v jihoamerických Andách quinoa neboli merlík čilský.

Vědecký tým Umberta Lombarda z univerzity ve švýcarském Bernu se domnívá, že oblast na severu dnešní Bolívie by měla být pátou takovou lokalitou. Výzkumníci prokázali, že lidé v pralese zhruba před 10 350 lety pěstovali hlízu maniok známou také pod jménem cassava či yuca. Důkazy o pěstování tykví pocházejí z doby před 10 250 lety, o pěstování kukuřice o něco později – před 6850 lety.

Prales jako plantáž

„Překvapilo nás to… Je to Amazonie, jedno z těch míst, o kterém jsme si donedávna mysleli, že je to panenský les, člověkem nedotknuté prostředí,“ míní o nečekaném objevu Lombardo. „Teď nacházíme důkazy, že tam před 10 500 lety žili lidé, kteří obdělávali půdu.“

Pradávní obyvatelé pralesa se pravděpodobně živili také batáty a arašídy a lovili ryby a větší býložravce, vyplývá ze studie, kterou Lombardův tým zveřejnil v odborném časopise Nature.

Vědci popisují tyto oblasti jako jakési odlesněné ostrovy uprostřed pralesa; takových míst autoři identifikovali na území Amazonie na 4700. Tento výzkum vrhá nové světlo na idylické pohledy na původní obyvatele Nového světa – ti od svého příchodu na kontinent aktivně měnili své ekosystémy a přizpůsobovali je svým potřebám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 9 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...