Tak trošku jiná vakcína. Nizozemci testují proti COVIDu-19 očkování na tuberkulózu

Pokusů najít lék nebo očkování proti novému koronaviru jsou desítky, jen málo se jich ale již dostalo do fáze klinického testování. Tento týden začíná ve čtyřech zemích klinický test sto let starého očkování proti tuberkulóze, které by mělo tělu pomoci lépe proti nemoci COVID-19 bojovat – a možná jí dokonce zabránit úplně.

Tato klinická studie bude provedena na lékařích a sestrách – tedy lidech, kteří patří mezi nejohroženější skupiny. Například ve Španělsku se koronavirem nakazilo už 5400 zdravotníků, tvoří zhruba 14 procent všech infikovaných. Vědci chtějí ale vakcínu rychle zkoušet také na seniorech, tedy skupině, které hrozí nejvážnější následky.

První zemí, kde testování začne, bude Nizozemsko: tisícovka zdravotníků v osmi tamních nemocnicích dostane buď vakcínu Calmette-Guérin (BCG), nebo placebo.

Toto očkování obsahuje živý, ale oslabený kmen bakterie Mycobacterium bovis, což je příbuzný mikrobu, který způsobuje u lidí tuberkulózu. Je pojmenovaná po francouzských mikrobiolozích, kteří ji vyvinuli na začátku dvacátého století.

Bývá podávána většině dětí na světě během prvního roku jejich života, je levná, bezpečná a rozšířená; nikoliv ale dokonalá. Zabraňuje totiž asi jen 60 procentům případů tuberkulózy a výsledky se přitom po celém světě značně liší.

Očkování většinou zvyšují imunitní reakci na určité konkrétní patogeny – pomáhají tedy jen protilátkám na jistý typ nemoci. Vakcína BCG je v tom ale jiná – podle desítek let výzkumů totiž zvyšuje schopnosti imunitního systému celkově, nejen proti tuberkulóze.

Naděje, ale sporná

Podle studií dánských vědců Petera Aabyho a Christine Stabell Bennové zabrání tato vakcína až 30 procentům nákazy jakýmkoliv známým původcem v prvním roce po podání. Tyto studie byly dlouhou dobu považovány za nevěrohodné, ale roku 2016 přišla první částečně pozitivní reakce.

Od té doby se ale objevilo více studií, které účinek této vakcíny částečně potvrzují, a to přesto, že zatím není úplně jasné, jak funguje mechanismus, na kterém účinkuje.

Vědci plánovali testy tohoto očkování již před pandemií nového koronaviru, ale příchod nemoci vývoj urychlil.

Cílem této vakcíny by nebylo koronavirus úplně zničit – ale posílit schopnost nakažených účinněji se mu bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...