Čínští vědci, kteří geneticky upravili dvojčata, půjdou do vězení

Nahrávám video

V Číně odsoudili vědce, kteří se zabývali genetickou modifikací člověka. Agentura Nová Čína oznámila, že „neměli správnou certifikaci k vykonávání takových zákroků a při vyhledávání slávy a bohatství vědomě porušili národní omezení vědeckého výzkumu i lékařské léčby“.

Vědec Che Ťien-kchuej se loni postaral o senzaci, když oznámil, že se narodily první geneticky modifikované děti vzešlé z jeho výzkumu. Podle Nové Číny byl  odsouzen ke třem letům vězení a pokutě tří milionů jüanů (9,8 milionu korun). K nižším trestům byli odsouzeni i dva jeho kolegové: Čang Žen-li k dvouletému vězení a pokutě milionu jüanů a Čchin Ťin-čou k osmnáctiměsíčnímu žaláři a pokutě 500 tisíc jüanů.

Soud oznámil, že vědci „překročili hranici vědecké i lékařské etiky“.

Che se snažil zajistit u dětí odolnost proti viru HIV, jímž byl nakažen otec narozených dvojčat. Čínská vláda se stala terčem kritiky za benevolentní postoj k jeho výzkumu. V mnoha zemích je genetické přepisování lidských embryí zcela zakázáno. Jinde je považováno za neetické a nebezpečné.

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila, že by genetické modifikování lidského embrya mohlo mít nezamýšlené následky. Čína výzkum nechala zastavit a Chea začala vyšetřovat policie.

Neetický výzkum

Čínský soud ve svém rozhodnutí v podstatě zopakoval závěry, které o genetikově pokusu zveřejnil americký odborný časopis MIT Technology Review. Z dokumentu podle webu vyplývá, že Che Ťien-kchuej, který tým čínských genetiků vedl, se choval nesprávně po stránce vědecké i etické. Dětem imunitu vůči HIV nedokázal předat, navíc u nich způsobil neplánované mutace. Podle autorů článku čínský genetik zcela ignoroval existující vědecké normy.

Dvojčata Lula a Nana měla být prvními lidmi, kteří se stanou díky vědě imunními vůči smrtící nemoci, kterou se stále ještě nepodařilo porazit. Che Ťien-kchuej na počátku prohlásil, že jeho přelomová metoda pomůže kontrolovat epidemii HIV. Ale již tehdy se objevila řada námitek, mimo jiné se týmu nepodařilo reprodukovat mutaci genu, který tuto odolnost vytváří.

„Tvrzení, že se podařilo reprodukovat variantu CCR5, je do očí bijící dezinterpretace opravdových dat a dá se popsat pouze jediným výrazem: úmyslný podvod,“ uvedl pro MIT Technology Review expert na genetické úpravy z Kalifornské univerzity v Berkeley Fjodor Urnov. Studie podle něj ukazuje, že vědecký tým selhal už v tom, aby vůbec reprodukoval vybranou variantu genu CCR5.

Čínští vědci sice zacílili správný gen, ale nedokázali replikovat tu správnou variantu označovanou jako Delta 32. Místo toho stvořili úplně novou variantu, jejíž dopad na děti není známý.

Podle Urnova je to tím, že Číňané použili metodu na úpravu genů známou pod zkratkou CRISPR. Je sice často využívaná, ale stále ještě není bezchybná. Občas vytváří nechtěné úpravy, což ji činí pro využití na lidech značně kontroverzní.

V tomto případě našli vědci v embryích jen jednu takovou nechtěnou změnu, ale je možné, že jich bylo výrazně více, nebylo však reálné to prozkoumat. Kdyby se o to genetici pokusili, došlo by k poškození buněk embrya, a tedy k jeho zničení.

Manipulace s rodiči

Další kontroverzí je, že rodiče dvojčat zřejmě dostali špatné informace a souhlasili s experimentem pravděpodobně kvůli něčemu úplně jinému. Otec dětí byl totiž HIV pozitivní, což je v Číně obrovské společenské stigma a znemožňuje to v podstatě dostat se k umělému oplodnění. A to přesto, že již existuje funkční a osvědčená technika, jak v takovém případě zabránit spermiím, aby infekci přenesly na plod.


Endokrinoložka Jeanne O'Brienová se domnívá, že právě touha po umělém oplodnění byla tím, co manžele do tohoto experimentu přivedlo. Byla to pro ně jediná možnost, jak získat vlastní děti. Nasvědčuje tomu i fakt, že se autoři pokusu snažili zamést řadu stop po této části experimentu, a dokonce o ní záměrně nepravdivě informovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 5 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 7 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 8 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 10 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 11 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
včera v 13:59

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
včera v 12:27
Načítání...