Čínští vědci, kteří geneticky upravili dvojčata, půjdou do vězení

2 minuty
Čínští vědci, kteří geneticky upravili dvojčata, půjdou do vězení
Zdroj: ČT24

V Číně odsoudili vědce, kteří se zabývali genetickou modifikací člověka. Agentura Nová Čína oznámila, že „neměli správnou certifikaci k vykonávání takových zákroků a při vyhledávání slávy a bohatství vědomě porušili národní omezení vědeckého výzkumu i lékařské léčby“.

Vědec Che Ťien-kchuej se loni postaral o senzaci, když oznámil, že se narodily první geneticky modifikované děti vzešlé z jeho výzkumu. Podle Nové Číny byl  odsouzen ke třem letům vězení a pokutě tří milionů jüanů (9,8 milionu korun). K nižším trestům byli odsouzeni i dva jeho kolegové: Čang Žen-li k dvouletému vězení a pokutě milionu jüanů a Čchin Ťin-čou k osmnáctiměsíčnímu žaláři a pokutě 500 tisíc jüanů.

Soud oznámil, že vědci „překročili hranici vědecké i lékařské etiky“.

Che se snažil zajistit u dětí odolnost proti viru HIV, jímž byl nakažen otec narozených dvojčat. Čínská vláda se stala terčem kritiky za benevolentní postoj k jeho výzkumu. V mnoha zemích je genetické přepisování lidských embryí zcela zakázáno. Jinde je považováno za neetické a nebezpečné.

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila, že by genetické modifikování lidského embrya mohlo mít nezamýšlené následky. Čína výzkum nechala zastavit a Chea začala vyšetřovat policie.

Neetický výzkum

Čínský soud ve svém rozhodnutí v podstatě zopakoval závěry, které o genetikově pokusu zveřejnil americký odborný časopis MIT Technology Review. Z dokumentu podle webu vyplývá, že Che Ťien-kchuej, který tým čínských genetiků vedl, se choval nesprávně po stránce vědecké i etické. Dětem imunitu vůči HIV nedokázal předat, navíc u nich způsobil neplánované mutace. Podle autorů článku čínský genetik zcela ignoroval existující vědecké normy.

Dvojčata Lula a Nana měla být prvními lidmi, kteří se stanou díky vědě imunními vůči smrtící nemoci, kterou se stále ještě nepodařilo porazit. Che Ťien-kchuej na počátku prohlásil, že jeho přelomová metoda pomůže kontrolovat epidemii HIV. Ale již tehdy se objevila řada námitek, mimo jiné se týmu nepodařilo reprodukovat mutaci genu, který tuto odolnost vytváří.

„Tvrzení, že se podařilo reprodukovat variantu CCR5, je do očí bijící dezinterpretace opravdových dat a dá se popsat pouze jediným výrazem: úmyslný podvod,“ uvedl pro MIT Technology Review expert na genetické úpravy z Kalifornské univerzity v Berkeley Fjodor Urnov. Studie podle něj ukazuje, že vědecký tým selhal už v tom, aby vůbec reprodukoval vybranou variantu genu CCR5.

Čínští vědci sice zacílili správný gen, ale nedokázali replikovat tu správnou variantu označovanou jako Delta 32. Místo toho stvořili úplně novou variantu, jejíž dopad na děti není známý.

Podle Urnova je to tím, že Číňané použili metodu na úpravu genů známou pod zkratkou CRISPR. Je sice často využívaná, ale stále ještě není bezchybná. Občas vytváří nechtěné úpravy, což ji činí pro využití na lidech značně kontroverzní.

V tomto případě našli vědci v embryích jen jednu takovou nechtěnou změnu, ale je možné, že jich bylo výrazně více, nebylo však reálné to prozkoumat. Kdyby se o to genetici pokusili, došlo by k poškození buněk embrya, a tedy k jeho zničení.

Manipulace s rodiči

Další kontroverzí je, že rodiče dvojčat zřejmě dostali špatné informace a souhlasili s experimentem pravděpodobně kvůli něčemu úplně jinému. Otec dětí byl totiž HIV pozitivní, což je v Číně obrovské společenské stigma a znemožňuje to v podstatě dostat se k umělému oplodnění. A to přesto, že již existuje funkční a osvědčená technika, jak v takovém případě zabránit spermiím, aby infekci přenesly na plod.


Endokrinoložka Jeanne O'Brienová se domnívá, že právě touha po umělém oplodnění byla tím, co manžele do tohoto experimentu přivedlo. Byla to pro ně jediná možnost, jak získat vlastní děti. Nasvědčuje tomu i fakt, že se autoři pokusu snažili zamést řadu stop po této části experimentu, a dokonce o ní záměrně nepravdivě informovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 12 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...