Výzkum: Zakazovat používání mobilů o školních přestávkách není potřeba

Na druhém stupni základních škol a na středních školách není nutné zakazovat používání mobilních telefonů o přestávkách. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně na základě výzkumu dospěli k závěru, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Na často diskutované téma se zaměřili vědci z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Učitelé, rodiče i odborníci o něm intenzivně mluví, ale v České republice byl dosud nedostatek dat, která by mohla sloužit jako argument. Výzkumníci proto údaje sbírali na školách, kde platí zákaz používání mobilů, i tam, kde mohou dospívající telefony používat volně. Výsledkem je zjištění, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Zastánci zákazu argumentují tím, že když mají děti a dospívající přístroj neustále v ruce, méně pak komunikují se svými spolužáky a obecně se méně socializují. Naopak odpůrci zastávají názor, že interakce se světem prostřednictvím telefonu je důležitou součástí vývoje osobnosti a zákaz je navíc zásahem do práv uživatelů.

Děti nezapomněly komunikovat

„Dospívající v našem výzkumném souboru se o přestávce baví se spolužáky bez ohledu na to, zda mají povoleno, nebo zakázáno mobilní telefon používat,“ prezentuje hlavní zjištění studie David Šmahel, vedoucí vědeckého týmu. Výzkum se prováděl na více než tisíci dětech a dospívajících na 32 jihomoravských školách, přičemž používání mobilů o přestávkách povoluje 34 procent základních škol ve výzkumu a všechny střední školy.

Bez ohledu na telefony je mezi dětmi i dospívajícími stále nejčastější přestávkovou aktivitou bavení se spolužáky, a to pro 93 procent respondentů. Dalšími důležitými aktivitami jsou příprava na hodinu (55 procent) a až potom následuje používání mobilního telefonu či tabletu (51 procent).

Pokud dospívající o přestávkách mobily nebo tablety používají, jsou nejčastěji na sociálních
sítích (56 % denně), baví se on-line s rodinou, přáteli nebo někým z internetu (41 % denně). Dospívající však také často dělají věci do školy na mobilu nebo tabletu (29 % denně)
nebo čtou zprávy (35 % denně).

Mobil o přestávce situaci nezhorší

Psychology také zajímalo, jestli povolení nebo zákaz užití mobilu o přestávce souvisí s celkovým časem stráveným na internetu během dne a o víkendu. „Zjistili jsme, že povolení, nebo zákaz mobilů o přestávce nezvyšuje ani nesnižuje čas, který dospívající na internetu celkově za týden stráví a nesouvisí ani s nadměrným používáním internetu,“ přidala Nikol Kvardová, hlavní autorka studie.

Zpráva také shrnuje zjištění týkající se souvislosti s některými obtížemi, které bývají prezentovány jako možný důsledek nadměrného používání techniky. Vychází z ní, že zákazy či povolení nemají souvislost ani s problémy se soustředěním v hodinách, ani s únavou po přestávce.

Resumé autorů tedy říká, že na základě výzkumu není zákaz mobilních telefonů o přestávkách na druhém stupni základní školy a na středních školách potřebný. Na další podrobnosti o tématu je možné podívat se přímo ve zprávě zveřejněné na webu výzkumného týmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 17 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...