Do konce století tepleji o sedm stupňů? Francouzští vědci varují před intenzivnějším ohříváním planety

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.

Na nové simulaci podle agentury AFP pracovala stovka badatelů, mimo jiné ze Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) či z francouzské meteorologické služby Météo-France. Vědci vytvořili dva různé klimatické modely a do výsledků následně zapracovali různé scénáře socioekonomického vývoje.

„Při nejhorším zvažovaném scénáři dosahuje k (roku) 2100 nárůst průměrných teplot na planetě 6,5 až sedm stupňů,“ píše se v závěrech studie. Zmíněná varianta počítala s rychlým růstem ekonomiky podporovaným využíváním fosilních paliv. Ve zprávě IPCC z roku 2014 podle AFP nejpesimističtější scénář předpovídal oteplení o 4,8 stupně Celsia.

Kvalitnější modely lépe popisují skleníkový efekt

Zhoršená předpověď je podle jednoho z autorů studie výsledkem modelů, které „lépe vystihují pozorované klima“. „Jedním z důvodů je silnější zpětné působení vodní páry. Teplejší svět je zároveň vlhčím světem, jenže vodní pára vytváří skleníkový efekt, který posiluje globální oteplování,“ řekl deníku Le Monde Olivier Boucher z klimatologického institutu IPSL.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Splnění tohoto cíle předpovídá pouze nejoptimističtější z osmi scénářů francouzské simulace. Podle Le Monde ale cesta k takovému vyústění vede přes „drastické“ kroky, zejména omezení emisí oxidu uhličitého do takové míry, že by kolem roku 2060 nastal na globální úrovni stav klimatické neutrality.

Sázka na technologie, které neexistují

Podle AFP vědci dospěli k závěru, že dvoustupňové oteplení by se v dlouhodobém horizontu „jen tak tak“ podařilo odvrátit při „silné mezinárodní spolupráci s důrazem na udržitelný rozvoj“. Součástí tohoto scénáře je ovšem i zachycování oxidu uhličitého z ovzduší, a to v rozsahu, jaký současné technologie neumožňují.

„Průměrná teplota na planetě na konci století tudíž výrazně závisí na klimatických opatřeních, která budou v dalším průběhu 21. století uplatněna,“ konstatují francouzští odborníci. Ať už ale bude vývoj jakýkoli, bude podle nich nejméně do roku 2040 pokračovat trend rostoucí intenzity a frekvence období veder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...