Do konce století tepleji o sedm stupňů? Francouzští vědci varují před intenzivnějším ohříváním planety

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.

Na nové simulaci podle agentury AFP pracovala stovka badatelů, mimo jiné ze Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) či z francouzské meteorologické služby Météo-France. Vědci vytvořili dva různé klimatické modely a do výsledků následně zapracovali různé scénáře socioekonomického vývoje.

„Při nejhorším zvažovaném scénáři dosahuje k (roku) 2100 nárůst průměrných teplot na planetě 6,5 až sedm stupňů,“ píše se v závěrech studie. Zmíněná varianta počítala s rychlým růstem ekonomiky podporovaným využíváním fosilních paliv. Ve zprávě IPCC z roku 2014 podle AFP nejpesimističtější scénář předpovídal oteplení o 4,8 stupně Celsia.

Kvalitnější modely lépe popisují skleníkový efekt

Zhoršená předpověď je podle jednoho z autorů studie výsledkem modelů, které „lépe vystihují pozorované klima“. „Jedním z důvodů je silnější zpětné působení vodní páry. Teplejší svět je zároveň vlhčím světem, jenže vodní pára vytváří skleníkový efekt, který posiluje globální oteplování,“ řekl deníku Le Monde Olivier Boucher z klimatologického institutu IPSL.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Splnění tohoto cíle předpovídá pouze nejoptimističtější z osmi scénářů francouzské simulace. Podle Le Monde ale cesta k takovému vyústění vede přes „drastické“ kroky, zejména omezení emisí oxidu uhličitého do takové míry, že by kolem roku 2060 nastal na globální úrovni stav klimatické neutrality.

Sázka na technologie, které neexistují

Podle AFP vědci dospěli k závěru, že dvoustupňové oteplení by se v dlouhodobém horizontu „jen tak tak“ podařilo odvrátit při „silné mezinárodní spolupráci s důrazem na udržitelný rozvoj“. Součástí tohoto scénáře je ovšem i zachycování oxidu uhličitého z ovzduší, a to v rozsahu, jaký současné technologie neumožňují.

„Průměrná teplota na planetě na konci století tudíž výrazně závisí na klimatických opatřeních, která budou v dalším průběhu 21. století uplatněna,“ konstatují francouzští odborníci. Ať už ale bude vývoj jakýkoli, bude podle nich nejméně do roku 2040 pokračovat trend rostoucí intenzity a frekvence období veder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 6 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...