Do konce století tepleji o sedm stupňů? Francouzští vědci varují před intenzivnějším ohříváním planety

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.

Na nové simulaci podle agentury AFP pracovala stovka badatelů, mimo jiné ze Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) či z francouzské meteorologické služby Météo-France. Vědci vytvořili dva různé klimatické modely a do výsledků následně zapracovali různé scénáře socioekonomického vývoje.

„Při nejhorším zvažovaném scénáři dosahuje k (roku) 2100 nárůst průměrných teplot na planetě 6,5 až sedm stupňů,“ píše se v závěrech studie. Zmíněná varianta počítala s rychlým růstem ekonomiky podporovaným využíváním fosilních paliv. Ve zprávě IPCC z roku 2014 podle AFP nejpesimističtější scénář předpovídal oteplení o 4,8 stupně Celsia.

Kvalitnější modely lépe popisují skleníkový efekt

Zhoršená předpověď je podle jednoho z autorů studie výsledkem modelů, které „lépe vystihují pozorované klima“. „Jedním z důvodů je silnější zpětné působení vodní páry. Teplejší svět je zároveň vlhčím světem, jenže vodní pára vytváří skleníkový efekt, který posiluje globální oteplování,“ řekl deníku Le Monde Olivier Boucher z klimatologického institutu IPSL.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Splnění tohoto cíle předpovídá pouze nejoptimističtější z osmi scénářů francouzské simulace. Podle Le Monde ale cesta k takovému vyústění vede přes „drastické“ kroky, zejména omezení emisí oxidu uhličitého do takové míry, že by kolem roku 2060 nastal na globální úrovni stav klimatické neutrality.

Sázka na technologie, které neexistují

Podle AFP vědci dospěli k závěru, že dvoustupňové oteplení by se v dlouhodobém horizontu „jen tak tak“ podařilo odvrátit při „silné mezinárodní spolupráci s důrazem na udržitelný rozvoj“. Součástí tohoto scénáře je ovšem i zachycování oxidu uhličitého z ovzduší, a to v rozsahu, jaký současné technologie neumožňují.

„Průměrná teplota na planetě na konci století tudíž výrazně závisí na klimatických opatřeních, která budou v dalším průběhu 21. století uplatněna,“ konstatují francouzští odborníci. Ať už ale bude vývoj jakýkoli, bude podle nich nejméně do roku 2040 pokračovat trend rostoucí intenzity a frekvence období veder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 19 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.