Konec plešatosti? Vědci vytvořili vlasy z kmenových buněk

Experti z kalifornského výzkumného ústavu Sanford Burnham Prebys vytvořili přirozeně vypadající vlasy, které normálně rostou z lidské kůže. Využili k tomu takzvané pluripotentní kmenové buňky. Jde o úspěch, který by mohl přinést revoluci do vlasové péče a celého průmyslu, který se kolem ní i plešatosti točí.

Autoři o svém úspěchu informovali odbornou veřejnost na konferenci Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk. Novou technologii už si licencovala společnost Stemson Therapeutics.

Plešatost neboli alopecie představuje potenciálně obrovský trh, jen ve Spojených státech tímto zdravotním problémem trpí asi 80 milionů mužů, žen a dětí. Příčinami jsou genetika, věk, léčba rakoviny, ale také popáleniny a různé zdravotní problémy. Ztráta vlasů je také často spojována s extrémními emocionálními problémy, které mohou snižovat kvalitu života a přispívat k úzkosti a depresi.

Testy na lidských dobrovolnících

„Náš nový postup, který jsme právě popsali, konečně překonává technologické bariéry, které bránily tomu, aby náš objev mohl fungovat v reálném životě,“ uvedl profesor Alexey Terskikh, který výzkum vedl. „Nyní máme opravdu robustní a vysoce kontrolovatelnou metodu pro vytváření přirozeně vypadajících vlasů, které rostou z kůže. Využíváme k tomu obnovitelný zdroj lidských kmenových buněk. Jedná se o kritický průlom ve vývoji prostředků proti plešatosti založených na buněčném výzkumu,“ dodal.

Terskikh studuje typ buněk v takzvané dermální papile, což je pojivová tkáň, ve které jsou krevní kapiláry přivádějící živiny vlasové cibulce. Tamní buňky kontrolují růst vlasu, jeho sílu, délku i růstový cyklus. Už před čtyřmi roky se jeho týmu podařilo, že vlasy vyrostly tímto postupem na myších. Tehdy byl ale celý proces ještě nekontrolovaný a potřeboval spoustu vylepšení. Nový postup to ale celé řeší.

Jeho základem je jakási mřížka, která je vyrobená ze stejného materiálu jako vstřebatelné stehy. Ta tvoří kostru, jež udává směr růstu vlasů a pomáhá současně implantovaným kmenovým buňkám. Nakonec se mřížka vstřebá do těla. Vědci si úspěšnost tohoto postupu ověřili při řadě experimentů na bezsrstých myších, nyní zbývá poslední krok, ještě vše otestovat na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 18 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 19 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...