Konec plešatosti? Vědci vytvořili vlasy z kmenových buněk

Experti z kalifornského výzkumného ústavu Sanford Burnham Prebys vytvořili přirozeně vypadající vlasy, které normálně rostou z lidské kůže. Využili k tomu takzvané pluripotentní kmenové buňky. Jde o úspěch, který by mohl přinést revoluci do vlasové péče a celého průmyslu, který se kolem ní i plešatosti točí.

Autoři o svém úspěchu informovali odbornou veřejnost na konferenci Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk. Novou technologii už si licencovala společnost Stemson Therapeutics.

Plešatost neboli alopecie představuje potenciálně obrovský trh, jen ve Spojených státech tímto zdravotním problémem trpí asi 80 milionů mužů, žen a dětí. Příčinami jsou genetika, věk, léčba rakoviny, ale také popáleniny a různé zdravotní problémy. Ztráta vlasů je také často spojována s extrémními emocionálními problémy, které mohou snižovat kvalitu života a přispívat k úzkosti a depresi.

Testy na lidských dobrovolnících

„Náš nový postup, který jsme právě popsali, konečně překonává technologické bariéry, které bránily tomu, aby náš objev mohl fungovat v reálném životě,“ uvedl profesor Alexey Terskikh, který výzkum vedl. „Nyní máme opravdu robustní a vysoce kontrolovatelnou metodu pro vytváření přirozeně vypadajících vlasů, které rostou z kůže. Využíváme k tomu obnovitelný zdroj lidských kmenových buněk. Jedná se o kritický průlom ve vývoji prostředků proti plešatosti založených na buněčném výzkumu,“ dodal.

Terskikh studuje typ buněk v takzvané dermální papile, což je pojivová tkáň, ve které jsou krevní kapiláry přivádějící živiny vlasové cibulce. Tamní buňky kontrolují růst vlasu, jeho sílu, délku i růstový cyklus. Už před čtyřmi roky se jeho týmu podařilo, že vlasy vyrostly tímto postupem na myších. Tehdy byl ale celý proces ještě nekontrolovaný a potřeboval spoustu vylepšení. Nový postup to ale celé řeší.

Jeho základem je jakási mřížka, která je vyrobená ze stejného materiálu jako vstřebatelné stehy. Ta tvoří kostru, jež udává směr růstu vlasů a pomáhá současně implantovaným kmenovým buňkám. Nakonec se mřížka vstřebá do těla. Vědci si úspěšnost tohoto postupu ověřili při řadě experimentů na bezsrstých myších, nyní zbývá poslední krok, ještě vše otestovat na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...