Konec plešatosti? Vědci vytvořili vlasy z kmenových buněk

Experti z kalifornského výzkumného ústavu Sanford Burnham Prebys vytvořili přirozeně vypadající vlasy, které normálně rostou z lidské kůže. Využili k tomu takzvané pluripotentní kmenové buňky. Jde o úspěch, který by mohl přinést revoluci do vlasové péče a celého průmyslu, který se kolem ní i plešatosti točí.

Autoři o svém úspěchu informovali odbornou veřejnost na konferenci Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk. Novou technologii už si licencovala společnost Stemson Therapeutics.

Plešatost neboli alopecie představuje potenciálně obrovský trh, jen ve Spojených státech tímto zdravotním problémem trpí asi 80 milionů mužů, žen a dětí. Příčinami jsou genetika, věk, léčba rakoviny, ale také popáleniny a různé zdravotní problémy. Ztráta vlasů je také často spojována s extrémními emocionálními problémy, které mohou snižovat kvalitu života a přispívat k úzkosti a depresi.

Testy na lidských dobrovolnících

„Náš nový postup, který jsme právě popsali, konečně překonává technologické bariéry, které bránily tomu, aby náš objev mohl fungovat v reálném životě,“ uvedl profesor Alexey Terskikh, který výzkum vedl. „Nyní máme opravdu robustní a vysoce kontrolovatelnou metodu pro vytváření přirozeně vypadajících vlasů, které rostou z kůže. Využíváme k tomu obnovitelný zdroj lidských kmenových buněk. Jedná se o kritický průlom ve vývoji prostředků proti plešatosti založených na buněčném výzkumu,“ dodal.

Terskikh studuje typ buněk v takzvané dermální papile, což je pojivová tkáň, ve které jsou krevní kapiláry přivádějící živiny vlasové cibulce. Tamní buňky kontrolují růst vlasu, jeho sílu, délku i růstový cyklus. Už před čtyřmi roky se jeho týmu podařilo, že vlasy vyrostly tímto postupem na myších. Tehdy byl ale celý proces ještě nekontrolovaný a potřeboval spoustu vylepšení. Nový postup to ale celé řeší.

Jeho základem je jakási mřížka, která je vyrobená ze stejného materiálu jako vstřebatelné stehy. Ta tvoří kostru, jež udává směr růstu vlasů a pomáhá současně implantovaným kmenovým buňkám. Nakonec se mřížka vstřebá do těla. Vědci si úspěšnost tohoto postupu ověřili při řadě experimentů na bezsrstých myších, nyní zbývá poslední krok, ještě vše otestovat na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...